Rostliny
Typem vegetace jsou společenstva střídavě vlhkých luk svazu monilion podél bezejmeného potoka s přechody k
trvale podmáčeným porostům svazu Calthion. V příbřežní podmáčené straně rybníka přecházejí tyto porosty k ostřicovo-mechovým
společenstvím svazu Caricion Fuscae. Podél břehu rybníka je tvořené úzké torální pásmo tvořené především
zblochanem vodním.Na louce rostou mimo jiné hořec hořepník, kosatec sibiřský, krvavec toten, čertkus luční,
olešník kmínolistý, svízel severní, bezkolenec modrý, spice barvířská, hrachor luční,
chrpa luční, řebříček bertrán, bukvice lékařská, třezalka skvrnitá, vrbina obecná, kyprej obecný,
blatouch bahenní, tužebník jilmový, skřípina lesní, kozlík dvoudomý, zábělník bahenní, ostřice prosová,
ostřice stinná a třtina šedavá. Vzhledem k dlouhodobému neobhospodařování se na lokalitě expanzivně síří třtina křovištní
a náletové dřeviny, hlavně bříza bělokorá a na vlhčích místech vrba ušatá, vrba popelavá a vrba křehká.
Geologie
Horninové podloží tvoří biotická a sillimanit-biotická pararula překrytá deluviofluviálními hlínami a písčitými hlínami, podél vodního toku se vyskytují splachové hlíny. Půdním pokryyvem je glej typický, v širším okolí pak typický pseudoglej.
Živočichové
Žijí zde brouci, typičtí pro oligotrofní mokřady, např. střevlíček, nosatec, jařmík. Také některé druhy dvoukřídlých, tiplice, zelenuška a vrtule.
Využití
Louka ja zbytkem rozsáhlých porostů obdobného charakteru, které byly na přelomu padesátých a šedesátých let dvacátého století meliorovány a přeměněny v pole. Pouze tato nejníže položená část s vyústěním melioračních drenáží zůstala v relativně nezměněném stavu. Vzhledem k malé rozloze, sousedství intenzivně obhospodařovaných pozemků a dlouhodobému nekosení, došlo k degradaci lučních porostů, šíření nitrofilních a expanzivních druhů rostlin. V současné době většina sousedních pozemků zůstala ležet ladem. Plocha chráněného území je pravidelmě kosena pro zachování floristické diverzity.