Přírodní památka Černýšovické jalovce je vlkhá pastvina s jalovci v úpadu. Nachází se jihovýchodně od obce Černýšovice a severovýchodně od Bechyně
Předmětem ochrany je nejpočetnější populace jalovce obecného v severní části jihočeského regionu, čítající 300 exemplářů starých jalovců, které rostou pod dráty vysokého napětí, kde je vymýcený les z důvodu ochrany elektrického rozvodu. Paradoxně tak přírodní památka je závislá na lidské činnosti, kdy k jejímu vzniku posloužilo vykácení lesa, což svědčí právě porostu jalovců.
Přírodní památka je tvořena prolukou v pruhu lesa, která vznikla v důsledku vedení elektrické energie. V této proluce roste silná populace sloupovité formy jalovce obecného (Juniperus comunis). V okrajových partiích se nachází jalovec v podrostu lesa dosud v klasické "rozklesané" podobě. Území je silně zabuřeňováno v důsledku splachu živin z okolních polí. Jednou z nejvhodnějších forem ochrany jalovcových ploch je pastva ovcí, která zde je však problematická z důvodu odlehlosti území a jeho zamokření. Jalovce se na otevřené ploše velmi špatně rozmnožují v důsledku výše zmíněného zabuřenění. Jediná obnova je zaznamenána pouze na plochách, kde byly v minulosti páleny náletové dřeviny v rámci managementu tohoto území. Byla snaha omezit zabuřenění výsadbou borovice lesní, která by následně po uchycení rostlinek jalovce byla odstraněna, tento záměr se však pro značné zamokření nezdařil a proto je záměr pokusit se obnovovat porost jalovců "výsevem jalovčinek" do ploch po pálení vysekané buřeně.
Památka je volně přístupná za podmínky nepoškozování území.
Horninovým podkladem je biotitický migmatit flebit-stromatitového typu, východní okraj chráněného území zasahuje na vložku muskovit-biotitické ortoruly. Základní hornina je překryta hlinitými sedimenty.
Rostliny
Převažující vegetací jsou mezohydrofilní vysokobylinné porosty svazu Calthion, silně ruderalizované v důsledku splachů živin z přilehlé orné půdy.
Nejrozšířenější rostlinou je zde bršlice kozí noha, hojné jsou pcháč bahenní, děbel lesní, tužebník jílmový, vrbina obecná, skřípina lesní, psárka luční, pryskiřník zlatožlutý, pýr plazivý a psineček výbězkatý.
Od okrajů do centra chráněného území se expanzivně šíří nitrofilní a ruderální druhy, především kopřiva dvoudomá, třtina křovištní a medyněk měkký
Na sušších stanovištích jsou vyvinuty acidofilní porosty se zvonkem okrouholistým, kostřavou ovčí a trojzubcem poléhavým.
Populace jalovců postupně stárne, neboť zde zcela chybí mladší generace. Někteří jedinci pozvolna usychají.
Živočichové
Hojné jsou některé stenotropní druhy brouků, například střevlíček, vodomil, lesák a člunovec.
Z dvoukřídlého hmyzu je v bylinném patře hojná lužanka, na jalovci vytváří hálky bejlomorka.
