Černická obora

(Přírodní památka)

Lokalita

Černická obora se nachází okolo dnes již zaniklé obce Černice na území přírodního parku Černická obora, východně od obce Sudoměřice u Bechyně.

Předmět ochrany

Důvodem ochrany je oblast staré obory, ve které se zachoval smíšený porost tvořený převážně habry a duby. Současně zde rostou vzrostlé borovice lesní, smrky a jedle bělokoré.

Rostliny

Celou plochu chráněného území porůstá převážně listnatý les. Většina jeho plochy odpovídá ochuzeným společenstvům černýšových dubohabřin. Jejich relativně malá izolovaná enkláva je zčásti ovlivňována sousedícími porosty acidofilních doubrav, zachovanými v západní části lokality, u nichž se předpokládá velkoplošné rozšíření v této oblasti. Ve stromovém patře dubohabřin dominují místy habr obecný, nebo dub letní. Přimíšeny jsou smrk ztepilý, velmi staré exempláře borovice lesní a vzácně lípa malolistá. V keřovém podrostu se většinou pouze zmlazují dřeviny stromového patra. V bylinném patře kromě běžných acidofytů rostou ptačinec velkokvětý, pšeníčko rozkladité, svízel vonný, s. okrouhlolistý, sasanka hajní, žindava evropská, strdivka nicí, čarovník pařížský a pryskyřník hajní. V porostech acidofilních doubrav v západní části území přírodní památky zcela převládá dub letní a v bylinném podrostu dominuje ostřice třeslicovitá s příměsí biky bělavé, lipnice hajní, konvalinky vonné, černýše lučního, třtiny rákosovité a v nejvlhčích partiích i ostřice řídkoklasé, roztroušeně zde roste hadí mord nízký.

Houby

Chráněné území je bohatým nalezištěm různých druhů hub, z chorošů se tu objevují např. velmi vzácný plstnatec tlustoostný, nehojný bělochoroš slzící, ňovec dubový a dubovnice střevovitá. Z lupenatých hub mimo jiné mykorhizní muchomůrka královská, saprotrofní dřevožijná křehutka vlnatá aj.

Živočichové

V území přírodní památky žije chráněný střevlík a mnoho druhů brouků vázaných na přirozené lesní porosty, např. krasci, červenáček a lenec. Dříve se tu údajně vyskytoval i roháč obecný. Take mezi dvoukřídlými je pozoruhodný výskyt některých na prostředí náročných druhů, zejména smutnice, bedlobytek a zelenušky. V poslední době se v oboře zdržuje menší stádo (asi pět jedinců) losů.

Lesnictví

Lesní porost tvoří jednotlivě až skupinovitě smíšená přestárlá kmenovina, v níž nad ostatními dřevinami mírně převládá dub letní. V průměru dosahuje věku 200 let, některé stromy jsou však výrazně starší. V mezerách a porostních světlinách se přirozenou obnovou vytvořily mladší etáže (30, 60let) ze smrku a habru. Severovýchodní okraj přírodní památky lemuje pruh monokulturní smrkové tyčoviny. Chráněné území bylo dlouhou dobu ponecháno bez zásahů. Vzhledem ke špatnému zdravotnímu stavu starého porostu a nedostatečné přirozené obnově cílových listnatých dřevin je však v nejbližší době nutné zabezpečit vhodných obnovním postupem nástupní generaci lesa.

Použitá literatura

Jako zdroje těchto informací jsem použil následující literaturu:

• Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno: Chráněná území ČR, Svazek VIII. Českobudějovicko, 2004
• http://cs.wikipedia.org

Autor: Stanislav Vyhnal, V4.G, 2011