Rašeliniště s četnými prameništi na jihovýchodním okraji Horusického rybníka. Tato rezervace je součástí CHKO Třeboňsko.
Rok vyhlášení | 1950 (okres Tábor), 1991 (okres České Budějovice) |
---|---|
Rozloha | 14.645 ha (MŽP připravuje rozšíření rezervace na 57.75 ha) |
Nadmořská výška | 415-417 m |
Předmětem ochrany jsou především přechodové a slatinné rašeliniště s mnoho prameništi. V těchto místech se zachovala vzácná společenstva mokřadních rostlin a živočichů s řadou silně a kriticky ohrožených druhů. Je to například vzácný hlízovec Loeselův, skokan ostronosí nebo bekasina otavní.
Nejprve z geologického hlediska. Podloží je tvořeno převážně pískovcem, slepencem, jílovcem a prachovcem z konce druhohor. Na západní části tohoto území se nacházejí sedimenty z období neogén. Tyto uloženiny jsou překryty pokryvem slatinné rašeliny.
Slatiniště je syceno vývěry podzemní vody s vysokým obsahem železa. Díky tomu se zde vyskytují organogenní bahenní rudy železa, které vytvářejí v rašelině čočkovitá tělesa o průměru až 20 cm.
Z flóry se zde vyskytuje již zmíněná orchidej hlízovec Loeselův. Má zde nepočetnou populaci, která je jediná v Jihočeském kraji. Další vzácné a náročné rostliny jsou ostřice mokřadní a šlahounovitá, které zvýšenou hladinu podzemní vody. V této rezervaci témeř jistě narazíme na hojně se vyskytující vachtu trojlistou nebo přesličku poříční. Společenstva vod a mokřadů (nelesní společenstva) jsou typická výskytem suchopýru úzkolistého, klikvy bahenní, vrb (zde konkrétně vrba rozmarýnolistá) a ostřice (dvoudomé a dvoumužné). Dále můžeme v rezervaci najít hrotnosemenku bílou a suchopýrek alpský. Pouze na jednom místě se objevuje kyhanka sivolistá. Ve větších tůňkách kvete leknín bělostný, zevar nejmenší o opět vzácně žebratka bahenní. V a na okrajích mělkých jezírek se vyskytují mechy (např. bublinatka prostřední) a rašeliníky (ostřice šlahounovitá). V rezervaci se vyskytují také olšiny, ve kterých můžeme narazit na ďáblíčka bahenního a bazanovec kytkokvětý. Na sušších místech najdeme ze stromového patra porosty borovic a bříz s podrostem tavolníku vrbolistého a dalších (např. krušiny olšové). Z mechorostů je hojně zastoupena srpnatka fermežová a plstnatec rašelinný. A vraťme se ještě jednou k vzácným a ohroženým druhů rašelinišť a rašliništní mikroflóry, můžeme se zmínit o velmi vzácné václavce bažinné a třepenitce pomněnkové.
Některé zástupce fauny jsem již jmenovala, jako jedny z předmětů ochrany rezervace. Dále můžeme mluvit o chřástalu vodním a lindušce luční a vzácném druhu krasce a bělopáska tavolníkového. Významný obratlovec je také hraboš mokřadní.
Kolem r. 1850 byly v okolí dobývány rudy železa a limonitové jíly. Do poloviny 20. století se na těchto místech těžil humolit. Rezervace je z větší části ponechána přirozenému vývoji, není zasahováno do vodního režimu. Dochází pouze k likvidaci náletových dřevin.
Jako zdroje těchto informací jsem použil/a následující literaturu:
Autor: Lucie Smrčinová, V4.G, 2011