Vladař

Magický vrch Vladař, považovaný mnohými za mystické místo regionu, vévodí málo osídlené v jižním předpolí Doupovských hor. Osamocení stolová hora, zahalená tajemstvím dosud ne zcela probádané historie, vyzařuje tajuplné kouzlo dávných, legendami opředených časů.

Jedna z nejlépe vyvinutých stolových hor u nás bývá obvykle interpretována jako pozůstatek čedičového (tefritového) lávového proudu, který vytékal z izolovaného vulkánu, situovaného jižně od doupovského vulkanického komplexu nebo přímo v něm. Výsledky nejnovějších geofyzikálních dat, zkoumající magnetometrické anomálie, však indikují pokračování čedičového tělesa do hloubky, což znamená, že Vladař je zbytkem samostatného vulkánu s vlastní přívodní dráhou.

Podloží Vladaře tvoří na jižní straně permokarbonské sedimenty, na severní straně proterozoické fylitické svory. Prvně jmenované usazeniny se projevují charakteristickou načervenalou barvou, která zvláště v jarním a podzimním období výrazně barví čerstvě zoraná pole. Na příkrých okrajových svazích Vladaře se vyvinuly četné mrazové sruby a stěny, drobné skalky, balvanové proudy a mocné nánosy sutí. Na mnohých místech je patrné odsedání svahů podél puklin v magmatickém tělese. Zajímavostí mírně zvlněné vrcholové plošiny je malé rašelinné jezírko - původně cisterna na vodu v dobách prehistorického osídlení. Během archeologických výzkumů posloužila tato nádrž jako významný zdroj dat pro archeobotanické netody.

Velmi cennou součástí Vladaře jsou dubohrabové suťové lesy chráněné na jižním a výchdoním svahu v rámci stejnojmenné přírodní rezervace. Vrcholová plošina, původně odlesněná a spásaná, postupně zarůstá křovinami. Ze vzácnějších rostlin se tu objevuje lilie zlatohlavá, skalník celokrajný, tetlucha vzenšená, hlaváč fialový a vstavač kukačka. Roste zde také třesalka třítupá, objevená na našem území teprve před několika lety. Velké množství starých doupných stromů a křovin přeje životu rozmanitého ptactva, jako je například žluva, fuhýk bramborníček, slavík, luňák a včelojed.

Vrch Vladař je zároveň mimořádně významnou archeologickou lokalitou. Z velkého pravěkého hradiště se zachovaly nepřehlédnutelné zbytky opevnění v podobě valů, příkopů a hradeb. Největšího rozkvětu dosáhlo zdejší osídlení pravděpodobně v keltském období, kdy mělo charakter mocenské pevnosti. Historie místa je však starší a sahá až do střední doby bronzové (cca 1300 let př. n. l.). K pozoruhodné válečné události známé jako bitva na Vladaři došlo během husitských válek v listopadu 1421. Jan Žižka - využívajíc pravěkých valů - se na Vladaři úspěšně tři dny bránil a nakonec se probil obklíčením přesily nepřátelských vojsk panského landfrýdu.

Na vrcholovou plošinu s částečnými výhledy do okolního kraje vede červená turistická značka. Od sady Vladořice ji lemují instruktivní panely naučné stezky.

Použitá literatura

• Janoška Martin: Sopky a sopečné vrchy České republiky, Academia Praha 2013, ISBN 978-80-200-2231-8
• Rapprich Vladislav Mgr. Ph.D.: Za sopkami po Čechách, Grada Publishing a.s. 2012, ISBN 978-80-247-3796-6
• fotografie je pod licencí Creative Commons BY-SA 3.0

Autor: Tomáš Brabec, 2.B