| Základní informace | ||
| nadmořská výška: | 993 m | |
| geologie: | čedičový vulkán, výlev lávy | |
| geomorfologické začlenění: | Přísečnická hornatina Loučenská hornatina Krušné hory Krušnohorská hornatina |
|
| lokalizace: | souřadnice WGS84 | 50°29′25" N, 13°9′30" E |
| u obce | Kryštofovy Hamry | |
| ochrana: | ||
| okolní sopky: | ||
| jiné pozůstatky sopečné činnosti: | ||
V Česku existuje relativně málo turisticky výjimečných míst, kam by zároveň nevedla nějaká značka či značená trasa. Jeden takový cíl ale najdete v Krušných Horách. Jmenuje se Jelení hora.
Zcela stranou turistického zájmu se v opuštěné lesní krajině okolo Přísečnické přehrady na Chomutovsku nachází jeden z nejkrásnějších kopců Krušných hor. Bezmála tisíc metrů vysoká Jelení hora jakoby do plochých krušnohorských plání zabloudila z nějaké jiné, členitější krajiny.
Jelení hora se vymyká nápadným tvarem, připomínající malou stolovou horu. Okolní mírně vyklenutou náhorní pláň tvořenou ortorulami převyšuje zhruba o 50 m, přičemž vrcholová plošina protažená ve směru ZSZ-VJV se mírně svažuje k V až JV. Strmost svahů dosahuje nejvyšší hodnoty na Z a ZS (až 50°), kde se zároveň vyskytují nejrozsáhlejší akumulace hrubě balvanitých sutí vzniklých rozpadem mohutných čedičových sloupů. Některé z nich, volně povalené ve svahu, dosahujé v průměru okolo 1 m.
Pohled do "útrob" vulkanického tělesa Jelení hory alespoň částečně nabízí maličký, dávno nevyužívaný lom na východním úpatí vedle trosek dřevěného srubu. Jsou zde vidět hrubé, vertikálně orientované čedičové (nefelinitové) sloupce podporující domněnku, že současná Jelení hora představuje torzo povrchového čedičového výlevu (lávového proudu) v těsné blízkosti hlavního sopouchu. Krátká žilná struktura (rozměry cca 5 x 30 m) se šikmo ukloněnými čedičovými sloupci, vzdálená přibližně 300 m severozápadně od vrcholu, by mohla být zbytkem boční přívodní dráhy vulkánu.
Vrcholové plato Jelení hory je v současnosti bezlesé, odumřelou monokulturní smrčinu nahrazuje pestrá směs mladých dřevin zahrnující břízy, jeřáby, smrky pichlavé i buky. kilometrů od Chomutova. Hora vystupuje výrazně nad okolní krajinu, která se docela poklidně vlní ve výšce okolo 800 metrů. Teprve 15 kilometrů vzdálený Klínovec (1244 m) a vedlejší Fichtelberg v Německu jsou výrazně vyšší. I proto, že je Jelení hora vidět zdaleka, samozřejmě láká k návštěvě. Odspodu navíc vidíte, jak je vrcholek bez hustého stromoví. Tudíž by odtud mohl být perfektní výhled, zejména směrem na západ. Nejvyšší kótu zdobí dřevěný kříž se schránkou vrcholové knihy. Ze zápisů je zřejmé, že výrazně převažují návštěvníci, kteří používají jako rodný jazyk němčinu. Koneckonců nejhezčí pohled z Jelení hory je právě do Německa. Relikt původních lesních porostů, tvořený javorovou bučinou, se nachází ve svahu nad výše zmíněných čedičovým lomem.
Na Jelení horu nevede žádná značená cesta, což je dáno asi i tím, že pod ní je přísečnická nádrž sloužící jako zásobárna pitné vody. Do jejího nejbližšího okolí je vstup zakázán, byť po jednom břehu vede silnice, po druhém cyklotrasa (ta byla otevřená ale až v roce 2009). Výstup na horu je orientačně poměrně obtížný. Obvykle se vychází od hráze Přísečnické přehrady a důležité je nalézt lesní cestu vedoucí přímočaře jižním úbočím. Na vrcholu stoupání se odbočí na menší cestu vlevo a ta pak vede prudším, ale krátkým výstupem až k dřevěnému kříži na nejvyšší kótě.
Autor: Marie Turnovcová, 2.C