Základní informace | ||
nadmořská výška: | 304 m | |
geologie: | trachyandezitový vulkán, přívodní dráha | |
geomorfologické začlenění: | Bánovský stupeň Hlucká pahorkatina Vizovická hornatina Moravsko-slovenské Karpaty |
|
lokalizace: | WGS 84 | 48°59'33.211" N, 17°42'53.814" E |
u obce | Bánov | |
ochrana: | PP Hrádek od r. 2002 | |
okolní sopky: | Červená hora, Velký a Malý Roudný | |
jiné pozůstatky sopečné činnosti: | - |
Nejreprezentativnějším místem neogenního andezitového vulkanismu na jihovýchodní Moravě je v současnosti návrší Hrádek v Bánově. Tvoří nejvyšší bod obce a jeho vrcholovou kótu zvýrazňují tři velké dřevěné kříže.
Hrádek v Bánově je dávným sídelním místem. Již v pravěku, v době bronzové, zde stávalo opevněné hradiště, jehož valy se na východním úbočí kopce dochovaly dodnes. Středověký strážní hrad, jenž zanechal lokalitě jméno, zmizel prakticky beze stopy. Roku 1932 byl na západním svahu otevřen lom a kopec tak začal mizet.
Z petrografického hlediska se jedná o balvanitou trachyandezitovou vulkanickou brekcii, která v době sopečné činnosti vyplňovala přívodní dráhu vulkánu. Je složena převážně z velkých, ostrohranných úlomků nazelenale šedého, amfibolického trachyandezitu, doplněného četnými xenolity z okolních hornin, přes něž si láva razila cestu. Xenolity jsou tvořené hlavně porcelanity a tmavě šedými jílovci. Protože okolní horninové prostředí brekcie je pevnější a tvrdší, vystupuje nad okolní terén v podobě návrší Hrádek.
Profil horninami někdejšího sopouchu je patrný ve zbytcích lomových stěn. Bohužel lom v původní velikosti již neexistuje, neboť po ukončení těžby začal vytěžený prostor sloužit jako obecní skládka. I přesto, že je celý prostor dnes zrekultivován a zatravněn, odpadky zakrývající velkou část geologického profilu zůstaly na místě.
V roce 2004 byla na nejvyšším bodě obnovena Kalvárie symbolizující utrpení zdejšího lidu v dobách kuruckých nájezdů. Tři velké dřevěné kříže a těsné sousedství hřbitova dodávají místu oduševnělý pietní charakter.
Autor: Nikola Koubová, 2.C