| Základní informace | ||
| nadmořská výška: | 531 m | |
| geologie: | čedičový vulkán, lávový proud | |
| geomorfologické začlenění: | Jehličenská hornatina Doupovské hory Podkrušnohorská soustava |
|
| lokalizace: | souřadnice WGS84 | 50°22'1.807" N, 13°11'4.451" E |
| u obce | Klášterec nad Ohří, okres Chomutov, Ústecký kraj | |
| ochrana: | od r. 1990 PP Mravenčák (1,5 ha) | |
| okolní sopky: | Šumná | |
| jiné pozůstatky sopečné činnosti: | — | |
Mravenčák vznikl na ortulovém až migmatitovém podloží (krystalinikum) erupcí strombolského typu následovanou výlevem lávových proudů. Nejnápadnějším zbytkem vulkánu je nejvyšší ze tří čedičových (tefritových) lávových proudů, jehož profil je dobře vidět v 3-6 m vysokém skalním odkryvu na jihozápadním úbočí hory, kousek pod vrcholovou kotou. Kromě hnědočerné lávové hmoty s náznaky vertikální sloupcové odlučnosti je na bázi proudu zastižena také plocha autoklastické brekcie. Její snadnější zvětrávání se projevuje vytvářením převisů a kapsovitých prohlubní do hloubky až 0,5 m.
Ve skalních odkryvech na Mravenčáku lze při pozorném sledování objevit válcové dutiny po vyhořelých, resp. Vyhnitých kmenech stromů, které žhavotekutá láva během výlevu strhla a pohltila (2). Tento neobvyklý přírodní fenomén se na území ČR vyskytuje pouze v oblasti Doupovských hor. Další velmi instruktivní lokalita Pustý zámek (928 m) je bohužel veřejnosti nepřístupná. Stepní stráň v okolí skalních odkryvů pod Maravenčákem nabízí nádherný pohled do údolí Ohře s vévodícím vrchem Šumná (následující lokalita), který patří rovněž do rodiny drobných monogenetických vulkánů na severovýchodním okraji Doupovských hor. Teplomilná vegetace hostí mnoho vzácných druhů rostlin. (koniklec luční český, tařice skalní, kavyl Ivanův, bělozářka liliovitá).
Červená turistická značka z Klášterce nad Ohří do vesnice Lestkov se bohužel chráněnému území Mravenčák vyhýbá a výstup k němu je proto v lesním terénu oriantačně i fyzicky poněkud náročnější. Tatáž červená značka naopak nemíjí protilehlý jihovýchodně položený ostroh se zříceninou Egerberk. Ten představuje rovněž zbytek malého sopečného kužele navršeného strusky, vrcholovou část tvoří čedičová skála – pravděpodobně výplň přívodní dráhy vulkánu. Hrad Egerberk zvaný též Lestkov pochází z doby na přelomu 13. a 14. století, jeho současný obdoba však vznikla až koncem 14. století za Jindřicha Škopka z Dubé, který byl korunním členem rady krále IV. Vysoké společenské postavení umožnilo majiteli realizovat nákladnou přestavbu s uplatněním modní dvoupalácové dispozice a vytvořit tak jeden z nejzajímavějších šlechtických hradů té doby. Od konce 16. Století opuštěný hrad chátrá. Návštěvu Mravenčáku a Egerberku lze spojit s prohlídkou chráněného území Rašovické skály východně od vesnice Lestkov, kde díky starému sesuvu vystupují lávové proudy doupovského vulkanického komplexu. Ze skalní hrany (turistický dosud nezpřístupněné) je vidět zřícenina hradu Egerberk s vesnicí Lestkov jako na dlani.
Autor: Michaela Hofmanová, 2.C