| Základní informace | ||
| nadmořská výška: | 503 m | |
| geologie: | čedičový vulkán, struskový kužel, lávový proud | |
| geomorfologické začlenění: | Chebská pánev Podkrušnohorská podsoustava |
|
| lokalizace: | souřadnice WGS84 | 50°6'3" N, 12°20'11" E |
| u obce | Cheb | |
| ochrana: | NPP Komorní hůrka | |
| okolní sopky: | Železná hůrka | |
| jiné pozůstatky sopečné činnosti: | - | |
Komorní hůrka (Kammerbühl) u Františkových lázní bývá tradičně popisována v různých vlastivědných a turistických publikacích jako nejmladší sopka na našem území. Na rozdíl od méně známé, téměř stejně staré sopky – Železné hůrky, tím vstoupila do povědomí široké veřejnosti. Publikované údaje o stáří obou sopek se pohybují v rozmezí 200 000 až 1 milion let.
Nevýrazné zalesněné návrší Komorní hůrky vystupuje v ploché krajině Chebské pánve. Jedná se o torzo struskového kužele malého čedičového vulkánu, z něhož vytekl jeden boční lávový proud. Načervenalé sopečné strusky a tufy s výskytem sopečných bomb až 50 cm velkých se dříve těžily jako stavební materiál. Bohužel v takové míře, že torzo struskového kužele během 20. století téměř celé nenávratně zmizelo. Zbyla po něm tzv. Velká jáma. Dnes už je Velká jáma zcela zarostlá keři a travinami.
Většina pyroklastik, tvořící struskový kužel, strombolské erupční aktivity. Té pravděpodobně předcházelo několik dalších, pravděpodobně freaktických explozí bez výraznější sedimentace vulkanického materiálu. V závěrečné fázi pak vystupující čedičová láva vyplnila kráter a vylila se jako krátký lávový proud. Odolná čedičová hornina vytvořená utuhnutím tohoto proudu vytváří nynější nevýrazný pahorek Komorní hůrky.
Komorní hůrka je neodlučně spjata se jménem Johana Wolfganga Goetha, který sopku několikrát navštívil a zasloužil se o její celosvětový věhlas. Na počátku 19. Století totiž vrcholil vědecký spor o původ čedičů. Vědci se dohadovali o mořském a sopečném původu. Goethe navrhl sopku prokopat a získat nezvratné důkazy k řešení vědeckého sporu. Na Goethův popud bylo skutečně vyhloubeno na 300m důlních chodeb, jež podaly nezvratný důkaz o sopečném původu Komorní hůrky.
Bohužel návštěva Komorní hůrky v dnešní době příliš zajímavá není, jelikož dříve učebnicové odkryvy sopečných vyvrženin ve Velké jámě jsou zcela zarostlé a neviditelné. Neobvykle zdařilé jsou však panely naučné stezky, představující mimo jiné i pozoruhodné dobové fotografie a kresby. Kousek od ústí štoly funguje malé informační centrum s prodejem suvenýrů. Blízké okolí atraktivní lokality využívají developeři k výstavbě satelitního městečka.
Autor: Terezie Přibylová, 2.C