| Základní informace | ||
| nadmořská výška: | 1115 m | |
| geologie: | čedičový vulkán | |
| geomorfologické začlenění: | Jáchymovská hornatina Klínovecká hornatina Krušné hory Krušnohorská hornatina |
|
| lokalizace: | souřadnice WGS84 | 50°24'1.585" N, 12°53'19.596" E |
| u obce | Boží Dar | |
| ochrana: | NPR Božídarské rašeliniště, od r. 1965 a 1987 | |
| okolní sopky: | ||
| jiné pozůstatky sopečné činnosti: | čedičová plošina, přívodní dráhy vulkánu | |
Božídarský špičák je nejvýše položený neovulkanický suk na území České republiky. Známá silueta krušnohorské krajiny však není přístupná veřejnosti. Zákon to zakazuje, protože se nachází na území Božídarského rašeliniště a může se jen po vyznačených cestách. Na Špičák dokonce cesta ani nevede.
Špičatá morfologie Božídarského Špičáku napovídá, že tento čedičový kopec představuje místo, kudy magma proudilo ze zemských hlubin na povrch. Na jihozápadním úpatí se v lese ukrývá malý kamenolom se šikmo ukloněnou sloupcovou odlučností čediče, která by nejspíše mohla naznačovat ochlazování lávy od šikmé plochy sopečného jícnu.
Sice zde nebyly zjištěné úlomkovité sopečné vyvrženiny, z nichž by jednak bylo možné rekonstruovat typy explozí a jednak by sloužily jako důkaz, že Božídarský Špičák je reliktem té části sopky, která byla na povrchu. Protože se ale v okolí Špičáku vyskytují také pozůstatky lávových proudů, tedy povrchové projevy sopečné činnosti, je možné předpokládat, že Božídarský Špičák je opravdu pozůstatkem skutečné sopky, tedy její povrchové části.
Okolí bylo ve středověku postiženo intenzivní těžbou cínovce formou rýžování, po němž se zachovaly četné pahorky – sejpy. Památkou na středověké dolování je také uměle vybudovaný kanál Blatenský příkop, který přiváděl vodu do Horní Blatné, z roku 1540.
Na jižní vrcholové hraně Špičáku můžeme v průhledech mezi řídkými stromy pozorovat panorama Doupovských hor, Tepelské vrchoviny a Karlovy Vary.
Autor: Lenka Lukáčová, 2.C