| Základní informace | ||
| nadmořská výška: | 364 m | |
| geologie: | Podloží tvoří žuly krušnohorského plutonu. | |
| geomorfologické začlenění: | Jehličenská hornatina Doupovské hory Podkrušnohorská podsoustava |
|
| lokalizace: | souřadnice WGS84 | 50°23'9.781" N, 13°17'32.016" E |
| u obce | Kadaň | |
| ochrana: | PP Jelení vrch od roku 1985 | |
| okolní sopky: | Zlatý vrch | |
Na území přírodního parku probíhala prokazatelně hornická činnosti od 14. století, s centrem v okolí Jelení (něm. Hirschenstand). Začátek rýžování cínové rudy je mnohými bánskými odborníky odhadován na 12. – 13. století, avšak historické podklady chybí. Cínová ruda kasiterit (cínovec) byla zpočátku rýžována v okolí Jelení z náplavů, zejména říčky Rolavy a Černého potoka, který byl některými přírodovědci v 19. století považován za hlavní pramenný tok Rolavy. Pruhy rýžovnických kopečků (sejpů) jsou vidět dodnes v lesních úsecích okolo Černého potoka a jeho přítoku Bukového potoka. Jelení se řadí k nejdůležitějším a nejrozsáhlejším rýžovištím cínovce v Krušných horách.
Největší rozmach hornictví nastal v druhé polovině 16. století. V 16. století se postupně přecházelo od rýžování k hlubinnému dobývání, i když rýžování se udržovalo souběžně s hlubinným dobýváním. Rovněž pozůstatky po hlubinném dobývání cínových rud, ústí štol, propadlé štoly a pinky, jsou dodnes zřetelné v terénu. Mezi nejviditelnější patří povrchový výrub Tagaushieb na návrší Hirschkopf jihovýchodně od Jelení, zřícená šachta St. Johannizeche u Jelení a zřícená dědičná štola v údolí Černého potoka. Rýžování i hlubinné dobývání cínové rudy na území přírodního parku probíhalo nejen v okolí Jelení, ale i v okolí Vysoké Pece i Rudné.
Autor: Karolína Dušková, 2.B