| Základní informace | ||
| nadmořská výška: | 459 m | |
| geologie: | Čedičový vulkán | |
| geomorfologické začlenění: | Českolipská kotlina Zákupská pahorkatina Ralská pahorkatina Severočeská tabule |
|
| lokalizace: | souřadnice WGS84 | 50°42'9.620" N, 14°32'57.541" E |
| u obce | Česká Lípa | |
| ochrana: | Žádná | |
| okolní sopky: | Velenický a Brništský vrch | |
| jiné pozůstatky sopečné činnosti: | Drobné čedičové lomy | |
Českolipský Špičák je čedičový kopec na severním okraji města Česká Lípa. Kopec je zařazován do Zákupské pahorkatiny, která je součástí Ralské pahorkatiny. Zákupská pahorkatina má pět okrsků, Špičák je řazen do okrsku Českolipská kotlina. Je vysoký 459 m. n. m. Na vrcholu je rozhledna ověšená vysílači, která je nepřístupná veřejnosti. Podle Špičáku se jmenuje přilehlé sídliště, restaurace, knihovna, škola a další instituce.
Špičák dělá svým tvarem a strmostí svahů svému jménu čest. Pod vrcholem je několik drobných lumků. V některých jsou vidět zbytky stěn v čedičové hornině, ale v některých se naši předkové dokutali jen do úlomkových sopečných uloženin, které dnes slouží k interpretaci chování sopky. Sopečné uloženiny jsou tvořeny drobnými úlomky čedičové horniny, která nemá skoro žádné bublinky. To svědčí o tom, že hornina vznikla erupcí, kdy se magma setkalo s povrchovou vodou, která způsobila rozdrobení horniny. Sopečné horniny jsou vrstveny strmě ukloněné od vrcholku do stran. To svědčí o tom, že tento vršek je reliktem sopečného kužele, protože energie byla uvolňována postupně, vznikl tufový kužel místo hlubokého kráteru. Tato vulkanická forma není v Českém středohoří příliš obvyklá. Špičák u České Lípy je zajímavý vulkanologický fenomén.
Poblíž podchodu k českolipskému autobusovému nádraží začíná modře značená turistická trasa, která vede na sever kolem Špičáku až do Cvikova. Dříve vedla západně od kopce a na vrchol byla Klubem českých turistů vyznačena modrá odbočka. Po uzavření rozhledny byla trasa přeznačena, vede nyní po východním úpatí bez zmíněné odbočky dál na sever, přes Pihel do Cvikova. Původní cestu je možné použít, k rozhledně se kvůli oplocení nelze dostat. Blízko kopce jsou vodárenské budovy, odkud vede cesta pro pěší turisty vzhůru. Pro vzrostlou zeleň výhled do okolí z úpatí rozhledny není.
První stavbou na vrcholu byla zhruba v roce 1700 kamenná kaplička. Kolem roku 1850 byla v jejích rozvalinách postavena dřevěná chatka, k ní pak vedla klikatá cesta s lavičkami. Brzy však zanikla. V roce 1880 byla ve městě vypsána sbírka podporována místním tiskem a vlastivědným spolkem Excursions Club na stavbu rozhledny, pojmenované předem Stephanie - Turm. Byl vybrán projekt architekta Gottloba Albera z Varnsdorfu a během čtyř měsíců roku 1884 byla rozhledna postavena. Stavba byla 14 metrů vysoká, s kulatou věží, do níž vedlo dřevěné schodiště. Cena stavby byla 5 000 zlatých. Slavnostní otevření se konalo 10. května 1885.
Dva roky poté schodiště vyhořelo. Bylo postaveno nové z kamene a přistavěna i kuchyňka pro zbudovanou výletní restauraci. Dne 28. srpna 1887 byla rozhledna slavnostně znovu otevřena. Byla pak hojně navštěvována, jen v roce 1906 se do její pamětní knihy zapsalo 2500 turistů. Excursion Club se stal jejím majitelem, ale v roce 1939 ji převzalo město Česká Lípa.
Během 2. světové války sloužila pro protiletecké hlídky. Po válce začala chátrat. Roku 1997 byla koupena společností Real Invest podnikatele Tomislava Procházky, renovována a upravena jako vysílač rozhlasu a pro provoz mobilních telefonů. Objekt byl uzavřen a pro veřejnost se stal nepřístupným. Mimořádná prohlídka byla umožněna 28. června 2015 v rámci Českolipských slavností. Na úpatí kopce byla vybudována v roce 2008 naučná stezka Špičák.
Autor: Jiří Berka, 2.C