| Základní informace | ||
| nadmořská výška: | 516 m | |
| geologie: | čedičový vulkán, sloupcová odlučnost | |
| geomorfologické začlenění: | Rumburská pahorkatina Šluknovská pahorkatina Krkonošská podsoustava |
|
| lokalizace: | souřadnice | 50°56′26" N, 14°31′28" E |
| u obce | Rumburk | |
| ochrana: | - | |
| okolní sopky: | Vlčí hora u Krásné Lípy, Špičák u Šluknova | |
| jiné pozůstatky sopečné činnosti: | trosky žilné dráhy a lávových prodů | |
Dymník patří k nejznámějším kopcům šluknovského výběžku. Velkou zásluhu na tom má stylová hospoda a hezká rozhledna. Jméno Dymník pochází od středověkých signálních ohňů. Vyvýšenina nevýrazně vystupuje z krajiny Šluknovské pahorkatiny. Dymník se nachází 3 km jihozápadně od města Rumburk.
Z erozního torza čedičového vulkánu se zachovaly trosky žilné dráhy i lávových proudů. Vrchol je plochý a svahy vykazují mírný sklon. Podloží vulkánu tvoří žulové horniny lužického plutonu. Čedičové (bazanitové) skály černošedé barvy vykazují díky hojné přítomnosti magnetitu silné magnetické vlastnosti, jež se projevují vychylováním střelky kompasu. Patrná je též sloupcová odlučnost, nejhezčí odkryv s vějířovitým uspořádáním sloupců vystupuje vedle turistické stezky poblíž nejvyšší kóty.
Zatímco horní část vulkánu byla rozrušena a odstraněna erozí, sopečné produkty v podobě čedičových lávových proudů zůstaly částečně zachovány. Rozprostírají se v severovýchodním předpolí Dymníku, kde vytvářejí bezlesou plošinu. V podloží lávových proudů leží neogenní vrstvy (písky, jíly, štěrky) s drobnými slojkami hnědého uhlí.
Největší ozdobou Dymníku je patnáctimetrová válcová rozhledna z cihel. Nechal ji vybudovat na vlastní náklady radní August Wencbuch jako dar městu Rumburk v roce 1896. Později po něm byla pojmenována. Na vrchol rozhledny vede 79 schodů. Rozhledna je zpoplatněna. Rozhledna je zpoplatněna. Z vrcholu lze obdivovat panorama sopečných vrchů Lužických hor a Šluknovského výběžku. V říjnu 2010 byla k rozhledně vybudována Naučná stezka Dymník.
Na louce pod vrcholem Dymníku byla otevřena restaurace v roce 1895. Restaurace byla původně selské stavení. Funguje dodnes. K rozcestí restaurace se dá dojet autem. K Dymníku se dá dojet po několika značených trasách. Nejkratší trasa, která vede z Rumburku má 3 km.
Autor: Anna Capouchová, 2.C