| Základní informace | ||
| nadmořská výška: | 463 m | |
| geologie: | čedičový vulkán, pseudokrasová jeskyně | |
| geomorfologické začlenění: | Vyskeřská vrchovina Turnovská pahorkatina Jičínská pahorkatina Severočeská tabule |
|
| lokalizace: | souřadnice WGS84 | 50°31'39.834" N, 15°2'45.500" E |
| u obce | Mnichovo Hradiště | |
| ochrana: | PR Příhrazské skály, CHKO Český ráj | |
| okolní sopky: | Drábské světničky, Vyskeř, Trosky | |
| jiné pozůstatky sopečné činnosti: | Babí rokle, Kobylí hlava | |
Významná dominanta Českého ráje Mužský je nejvyšším bodem pískovcové plošiny východně od Mnichova Hradiště. Bezlesý čedičový suk se zdvihá severně od stejnojmenné obce a převyšuje své okolí o zhruba 50 metrů.
Mužský je erozní troskou tufového kužele freatického vulkánu. Vznik čedičových tufů s drobnými xenolity svrchnokřídových sedimentů se vysvětluje stykm magmatu s povrchovou vodou. Tufový kužel mužského narušila kromě eroze také těžba kamene, která se soustředila na čedičovou (nefelitovou) žílu zpevňující zbytek sopky a zpomalující její připrozenou přírodní destrukci. Zajímoavostí lomu je uměle odkrytá rozsedlinová jeskyně.
Mužský je považován za jednoz nejlepších vyhlídkových míst u nás a říká se, že je z něj vidět celá jedna šestina Čech.
Vrchol zdobí památník připomínající připomínající menší bitvu prusko-rakouské války v roce 1866, která měla zastavit postup Prusů směre, na Jičín a Hradec Králové. Ke konci 19. století se na Mužském pořádaly tábory lidu za české státoprávní požadavky.
Pěšina vedoucí od silnice míří nejprve na okraj malého opuštěného lomu, kde se větví a každá ze dvou větví obchází lom při cestě na vrchol z jedné strany.
Vysoký stupeň fragmentace a absence proplynění čedičových klastů napovídají, že erupce měla freatomagmatický charakter. Při pohledu na na odkrytou skálu s mírným odstupem jsou dobře patrné náznaky zvrstvění sopečného materiálu, který se uklání od vrcholu Mužského po svahu dolů. To znamená, že Mužský není žádnou přívodní drahou sopky, která by byla odkryta hlubokou selektivní erozí, ale reliktem povrchové části tufového kužele vytvořeného freatomagtickou erupcí. Pokračující vyvržení magmatu již nebylo doprovázeno explozivní činností a na plyny chudá tavenina vytvořila žílu, jež tufový kužel protnula. Pozůstatkem utuhlé žíly je čedičová skála, která tu byla předmětem těžby.
Na čedičové skále je dobře vidět sloupcová odlučnost, jež je zde uspořádána do milíře. Silné rozpukání a těžba kamene daly vzniknout právě rozsedlinové jeskyni, která je v pravé části lomu.
Jak již bylo zmíněno, v Čechách k hlavní aktivitě v oblasti Českého ráje došlo před zhruba 17 miliony let. I sopka Mužský patří do této hlavní skupiny. Se svými 19 miliony let je ale v rámci celé skupiny sopek Českého ráje a Jíčinska najstarší.
Anna Rytířová, 2.B