| Základní informace | ||
| nadmořská výška: | 541 m | |
| geologie: | čedičový vulkán | |
| geomorfologické začlenění: | Jehličenská hornatina Doupovské hory Podkrušnohorská podsoustava |
|
| lokalizace: | souřadnice WGS84 | 50°22'20.653" N, 13°8'49.435" E |
| u obce | Černýš, Kotvina, Klášterec nad Ohří | |
| ochrana: | - | |
| okolní sopky: | Jelení vrch u Kadaně, Mravenčák a Egerberg | |
| jiné pozůstatky sopečné činnosti: | - | |
Západně od Klášterce se nachází ve vévodí údolí Ohře překrásný osamocený vrch. Jeho jméno je Šumná, ale většinou mu nikdo neřekne jinak než Šumburk, podle zříceniny středověkého hradu, která se na něm nachází. Jedná se o zbytek malého vulkánu strombolského typu na severovýchodních perifériích Doupovských hor. Vznikl během závěrečných fází vývoje doupovského vulkanického komplexu a je starý zhruba 20 miliónů let.
V terénu je dobře odkryto podloží vulkánu, kvůli eroznímu zahloubení údolí Ohře. Turistická stezka začíná dole u řeky a prochází směrem nahoru kolem ortorul krušnohorského krystalíka. Pokud budete pokračovat dál profilem uloženin laharových proudů a úlomkových lavin. Které jsou původem z centrálních partií Doupovských hor. Na těchto uloženinách se nachází celkem dobře zachovaný kužel vulkánu. Při výstupu z údolí můžete jasně vidět, jak hluboko se řeka Ohře zařezala do terénu a jaké množství materiálu musela odnést.
Strusky, které si můžeme představit jako jednozrnné šedé sopečné vyvrženiny, vystupují v podobě skalních výchozů v nejvyšších částech kopce (hlavně v hradním příkopu a na jihu poblíž vstupní brány). Vulkán pravděpodobně prodělal dvě erupce. Sopka neprodukovala jen strusky, ale i lávu trachybazaltového složení. Proud lávy vytékal z jícnu směrem k severovýchodu. Mezi Šumnou a hlavní silnicí Chomutov – Karlovy Vary je patrná jeho terénní vyvýšenina.
Skalní výchozy sopečného původu nejsou to jediné, co zdobí vrchol zalesněného kopce – nachází se tam rozsáhlá a nepřehlédnutelná zřícenina hradu Šumburk. Byl založen v době konce husitských válek, tedy asi v polovině 15. století, ale jeho dnešní podoba vznikla na začátku 16. století. Šumburk vyhořel kolem roku 1550 a přestal být sídlem jeho majitelů a jako pustý se uvádí od počátku 17. století. Od roku 1958 je hrad chráněn jako kulturní památka ČR.
Autor: Daniela Ševčíková, 2.C