| Základní informace | ||
| nadmořská výška: | 672 m | |
| geologie: | čedičový vulkán, struskový kužel | |
| geomorfologické začlenění: | Břidličenská pahorkatina Bruntálská vrchovina Nízký Jeseník Jesenická podsoustava |
|
| lokalizace: | souřadnice WGS84 | 49°58'18.982" N, 17°26'20.533" E |
| u obce | Bruntál | |
| ochrana: | PP Uhlířský vrch od roku 1966; 3,7 ha | |
| okolní sopky: | Venušina sopka, Velký a Malý Roudný | |
| jiné pozůstatky sopečné činnosti: | ||
Erozní troska vulkánu Uhlířský vrch vystupuje z plání Nízkého Jeseníku 3 km jihozápadně od Bruntálu. Původně byl stratovulkánem neboli smíšenou sopkou. Při erupcích chrlil rozžhavené pevné částice, po nichž následovaly výlevy žhavotekuté lávy. Mírný protáhlý hřbet zvýrazňuje barokní stavba putního kostela, pod níž na jihovýchodním svahu je starý opuštěný lom. Lom se dříve využíval k těžbě suroviny pro výrobu stavebních hmot. Poskytuje doslova učebnicový průřez vrstvami vulkanoklastik, které kdysi tvořili podkovovitý val kolem poměrně rozsáhlého kráteru. Právě tento lom tvoří jádro chráněného území, které bylo vyhlášeno krátce po ukončení těžby.
Zřejmě kvůli nerovnostem předvulkanického reliéfu nedošlo k tvorbě tyoického kužele, ale vyvrhované strusky vytvořily podkovovitý val kolem poměrně rozsáhlého kráteru. Ten se podle vrtných geologickýchvýzkumů nacházel severozápadně od nynějšího vrcholu. Kráter byl původně vyplněn lávovým jezerem, po protržení valu z něj vytekl lávový proud směrem k východu. Stáří vulkánu se pohybuje okolo 1,5 milionu let.
Až 70 m mocné nahromadění pyroklastik vzniklo během dvou fází explozivní sopečné činnosti. Produktem mladší fáze a zároveň jižním pozůstatkem výše zmíněného podkovovitého valu jsou načervenalé strusky, odkryté v lomu těsně pod nynějším vrcholem. Obnažený profil je asi 40 m vysoký a téměř 300 m dlouhý. V pyroklastickém materiálu ne Uhlířském vrchu jsou hojné také sopečné bomby a balvany. Jejich aerodynamický tvar připomíná kapky, bochníky, vřetena, mandle nebo hrušky. Sopečný materiál obsahuje uzavřeniny cizorodého materiálu, který je přepálený a má cihlově červenou barvu. Jedná se o úlomky spodnokarbonských břidlic a drob, přes které si láva razila cestu na zemský povrch.
Uhlířský vrch také na jižní stěně bývalého lomu poskytuje útočiště řadě teplomilných druhů rostlin, které se v okolí nevyskytují. Patří k nim bělolist rolní, devaterník velkokvětý tmavý, tařice kališní, poměnka dobnokvětá aj.
Autor: Martin Kopřiva, 2.C