V tomto úseku obrací Zlatá stoka svůj tok nejprve k severovýchodu, přičemž vymezuje západní okraj přírodní rezervace Rašeliniště Hovízna a současně i jihovýchodní a východní okraj národní přírodní památky Ruda. Ten ovšem později od jejího břehu poněkud ustupuje na západ. Zlatá stoka se zde stáčí k severu, ale v závěru tohoto úseku se od Rudy obrací k východu a obloukem směřuje k Horusickému rybníku.
Tato část Zlaté stoky se jasně řadí k nejhezčím partijím celého jejího toku. Na každém kroku nabízí trochu jiné zákoutí, protože jeden meandr zde střídá druhý.
Rašeliniště Hovízna je přírodní rezervace na pravém břehu Zlaté stoky. Nachází se přibližně 1 km severozápadně od Ponědrážky v nadmořské výšce 420 m. Poblíž se rozkládá rybník Švarcenberk. Toto malé rašeliniště má rozlohu 7,07 ha. Patří mezi jedno z nejvýznamnějších rašelinišť na pramenných vývěrech.
Rašeliniště bylo dříve poškozeno kvůli snahám o odvodnění.
Žije zde spousta rozmanitých druhů živočichů i rostlin. Mezi rostliny patří například rosnatka dlouholistá, bublinatka menší nebo vachta trojlistá. Východní a západní oblasti tvoří obhospodařované louky. Nejčastěji tu nalezneme břízu bělokorou, vrbu nebo borovici lesní. Vyskytují se tu různé druhy chladnomilných rašelin. Rostou tu i čapulky bahenní, což jsou teplomilné houby.
Ruda je národní přírodní památka ležicí mezi jihovýchodním břehem Horusického rybníka a Zlatou stokou. Nalezneme v ní krásnou přírodu plnou vzácných druhů rostlin, nebo živočichů. Rozkládá se na ploše 70,2 ha v nadmořské výšce 415-417 m. Je součástí CHKO Třeboňsko. Její podloží tvoří pískovce, jílovce, slepence a prachovce. Je zde spousta vývěrů z podzemní vody, která obsahuje velké množství železa. Je to rozsáhlé rašeliniště a proto patří k chráněným oblastem. Území Rudy je z větší části ponecháno přirozenému vývoji a není zasahováno do jeho vodního režimu. Tato oblast je porostlá borovicemi a břízami, rozsáhlé plošiny zase zaplňují bažiny. Roste tu ďáblík bahenní. V malých tůních kvete leknín bělostný. Roste tu bazanovec kytokvětý. U bažin a na okrajích malých jezírek si můžeme všimnout bublinatky prostřední.
Žije zde skokan otavní, chřástal vodní, nebo bekasina otavní. Z motýlů tu najdeme ohniváčka modrolemého nebo okáče stříbrookého. Mezi savce, které zde můžeme potkat je i hraboš mokřadní.
V těchto rašelinách se dříve těžil humolit.
V místě, kde se Zlatá stoka stáčí od NPP Ruda na východ, je u jejího pravého břehu postaven objekt sloužící už mnoho let jako výzkumná stanice katedry systematické zoologie Univerzity Karlovy.
Při zpracování této stránky byly použity následující podklady:
Anička Mílková, 2.B