Za rybníkem Rožmberk Zlatá stoka podtéká železniční trať Veselí nad Lužnicí - České Velenice. Už po 50 m za železnicí se stoka dostává k silnici I/24 z Třeboně na Veselí nad Lužnicí, u níž se ostře obrací k severu. Levý břeh mezi železnicí a silnicí bývá značně podmáčený a je velmi silně zarostlý hodně vysokými travinami, pročež lze jeho projití doporučit pouze v mrazivém počasí.
Celých dalších 400 m je pravý břeh stoky vymezen náspem železniční tratě, zatímco nad levým břehem vede po hrázi rybníka Káňov již zmíněná silnice I/24. Asi ve čtvrtině tohoto úseku se odděluje krátká stoka podtékající pod tratí k Rožmberku.
U severního konce hráze Káňova se ze Zlaté stoky odděluje dlouhá stoka k Rožmberku, která nejprve podtéká železniční trať a pak vede souběžně k severozápadním břehem Rožmberka až pod západní okraj jeho hráze, kde u jeho výpustě ústí do Lužnice. Také pro návštěvu terénu kolem rozvodí Zlaté stoky a stoky k Rožmberku je optimální zvolit období vegetačního klidu, jelikož jinak jsou jejich břehy silně zarostlé.
V místě, kde se odděluje stoka k Rožmberku se Zlatá stoka současně stáčí k západu pod silnici, pod jejíž můstkem se dostává k břehu Káňova.
Hned za mostem protíná břeh mezi Zlatou stokou a Káňovem v nejužším místě kratičká vodní spojka. Krátce na to se Zlatá stoka znovu stáčí k severu, obtéká z východu a severu Svatojánský rybník, aby se za ním v lesíku opět na dohled přiblížila břehům Káňova.
Hůře prostupným lesíkem u severovýchodního břehu Káňova se Zlatá stoka propracovává až na okraj pole u silnice na Přeseku. Před ní se stáčí k západu a meandruje mezi ní a břehem Káňova. Dvakrát se při tom silnice těsně dotkne, aby po ní teprve na potřetí podtekla k začátku přírodní rezervace Olšina u Přeseky.
Rybník Káňov je rozlohou jedenáctý největší rybník Třeboňska. Leží v sousedství rybníka Rožmberk, několik kilometrů severozápadně od Třeboně.
Jedním z důvodů vybudování stoky byla stavba rybníka Káňov a možná také Velkého Tisého (To byly první rybníky napojené na Zlatou stoku. Na horním toku byl částečně starší kanál zvaný Strúha, poničený za husitských válek. Obnoven byl roku 1476 zásluhou opata třeboňského kláštera.). Za rok založení se u rybníka Káňov uvádí rok 1515, i když rybník existoval již před tímto datem. Rybník Káňov vybudoval Štěpánek Netolický. Rybník je naháněn Káňovským potokem a dalšími přítoky z povodí a samozřejmě ze Zlaté stoky, která přiléhá k rybníku na východní straně, vede pod hrází rybníka a odděluje jej od rybníka Rožmberka. Káňov je stejně jako všechny rybníky, které stavěl Štěpánek Netolický, mělký, teplý a nevyniká velikostí, ale bohatou úrodností.
Hráz Káňova je dlouhá 460 m a má výpust, která je tvořena neobvyklými výpustnými troubami z čediče a ústí do Rožmberka. Proto se Káňov musí lovit až po slovení tohoto velikána. Stavba rybníka Káňov úzce souvisela se stavbou Zlaté stoky. Štěpánek Netolický, který pracoval jako porybný ve službách Petra Voka z Rožmberka a znal výborně krajinu a její vodstvo, v r. 1506 předložil důmyslný plán třeboňské rybniční soustavy. Ten spočíval v návrhu systému stok, napájených okysličenou vodou z Lužnice; jeho Zlatá stoka (dlouhá 45,2 km) slouží dodnes. Jméno rybníku je od slova káňata, což je v tomto kraji lidové označení pro racky.
Nákladný projekt na zásobování celé krajiny vodou se nedochoval. V třeboňském archivu byl nalezen pouze list, informující vrchnost o dokončovacích pracích pod Opatovickou hrází. Stavba začala v roce 1508. Nejtěžší bylo vybudování úseku mezi rybníky Káňov a Velký Tisý. Zde bylo nutno stoku dobře proměřit a vést nasedlanou jako zemní akvadukt nad okolním terénem.
Zlatá stoka je páteří rozsáhlé sítě kanálů – řada dalších z ní vychází, jiné se s ní mimoúrovňově kříží. Umožňuje nejen napájet rybníky, ale také z nich vodu zpět odebírat. Důkazem technické dokonalosti díla je např. to, že v několikakilometrovém úseku pod Káňovem je možné vodu přepouštět mezi rybníky také v obráceném směru. Dalším příkladem technické dokonalosti je, že Záblatský rybník lze Zlatou stoku napájet, ale i odvádět do ní z rybníka vodu.
Při zpracování této stránky byly použity následující podklady:
Rebeka Vlčanová, 2.B
