Úvod Průběh toku Historie Fauna Flóra Vodní hospodářství O projektu

Průběh toku

U jezu Pilař

Průtok Majdalenou

Přes Odlehčovač

Přes Podřezanskou stoku

U Velkého Stavidla

U Opatovického rybníka

Průtok Třeboní

K Rožmberku

Okolo Káňova

Přes Přeseku

Kolem Koclířova

U Lomnice nad Lužnicí

Přes Záblatí

Přes Ponědraž

K Ponědrážce

Kolem Hliníře

U Ponědrážkovského ryb.

U NPP Ruda

U Horusického rybníka

Ústí

Průtok Třeboní

DSC05987.JPG, 215kB

Pod hrází rybníka Svět

K Třeboni se Zlatá stoka blíží z jihovýchodu pod hrází Opatovického rybníka. Nejprve obtéká jihovýchodní výběžek Třeboně se sádkami postavenými pod hrází rybníka Svět, který založil Jakub Krnčín roku 1574. Nyní je rybník využíván převážně k rybaření a ke koupání. U úzké šíje oddělující Opatovický rybník a Svět přechází přes Zlatou stoku po úzké lávce pěšina pokračující dále podél stoky.

DSC06070.JPG, 256kB
Lávka přes Zlatou stoku u šíje oddělující Opatovický rybník a Svět, v pozadí okraj sádek pod rybníkem Svět

Z počátku je zástavba pouze pod sádkami na levém břehu Zlaté stoky, zatímco bravý břeh lemuje úzký pás stromů. Asi ve třetině úseku pod hrází Světa stoku přetíná silnice II/154 z Třeboně na Nové Hrady, před níž pás stromů končí a za silničním mostem ji na pravém břehu nahrazuje zahrádkářská oblast. Ta asi po 200 m ustupuje od stoky a na břeh se opět vrací úzký pruh stromů, který před následující lávkou přes Zlatou stoku k bývalému Schwarzenberskému seníku opět končí. Až k Hradecké bráně pak už pravý břeh stoky lemuje jen rozvolněná řada stromů.

DSC06062.JPG, 244KB
Zlatá stoka pod hrází rybníka Svět
DSC03411.JPG, 212kB
Most silnice II/154 na Nové Hrady přes Zlatou stoku
DSC06052.JPG, 237kB
Zlatá stoka pod lávkou k bývalému Schwazenberskému seníku

Přes Příkopský mlýn

Hned za rybníkem Svět byl na Zlaté stoce v roce 1633 hejtmanem Janem z Eskersdorfu vybudován Příkopský mlýn. Hlavním důvodem stavby byl úbytek mlýnské kapacity po zániku panského mlýna. V roce 1747 zřídila vrchonost u mlýna vodní stroj, od nehož se voda převáděla do knížeckého pivovaru a zámku. V roce 1904 byl mlýn přestavěn na moderní válcový. V roce 1931 byla vodní kola nahrazena turbínou v nově vybudované tzv. kašně. Mlýn byl v provozu do 50. let 20. století, v 60. létech byl přestavěn na bytové jednotky. Od roku 1958 je objekt mlýna památkově chráněn.

V minulosti byl nazýván též mlýn Zelenkův či mlýn Ciprýnův, a to podle jeho posledních dvou majitelů. Pro Zlatou stoku stále znamená ztrátu 2,1 m výšky.

DSC06035.JPG, 207KB
Příkopský mlýn a na něj navazující jihovýchodní kraj třeboňského pivovaru (Knížecího pivovaru)

Kolem pivovaru Třeboň

V těsném sousedství příkopského mlýna se na levém břehu Zlaté stoky objevují vysoké zdi východního okraje třebonského pivovaru. Pivovar prodávající pivo pod obchodní značkou Bohemia Regent byl založen v roce 1379. Po roce 1698 se již ve vlastnictví knížete Schwarzenberga přestěhoval do bývalé rožmberské zbrojnice s vchodem z Trocnovského náměstí. Přestavba pivovaru do současné podoby se uskutečnila ve druhé polovině 19. století. Na začátku 20. století už měl sklady nejen v Čechách ale i např. ve Vídni či Lvově.

DSC03431.JPG, 175kB DSC06038.JPG, 233kB
Třeboňský pivovar Regent čnící nad levým břehem Zlaté stoky těsně pod Příkopským mlýnem

U Hradecké brány

Zlatou stoku pak překonává ještě jedna lávka pro pěší, načež se stoka přibližuje těsně s samému středu Třeboně - obtéká náměstí z východu. Východní stranu náměstí uzavírá Hradecká brána (rozumí se tím brána jindřichohradecká), jejíž jádro pochází z let 1525–1527, kdy se brána stala součástí zdokonaleného městského opevnění. Podlehla všem požárům, které město postihly, a vždy potom byla přestavována. Dnešní podoba je z roku 1875. Hradecká brána rovněž zpřístupňovala jednu z nejstarších nám známých cest na Třeboňsku – Ličovskou cestu.

DSC06030.JPG, 244kB DSC05948.JPG, 203kB
Zlatá stoka před můstem silnice od železniční stanice skrz Hradeckou bránu dále na náměstí

Kolem Bertiných lázní

Za Hradeckou brnou míjí zlatá stoka několik penzionů na levém břehu, k nimž vedou lávky položené přes stoku. Pak už se na jejím pravém břehu objevují vyhlášené Bertiny lázně.

DSC05946.JPG, 194kB
Zlatá stoka těsně za Hradeckou bránou směrem k Bertiným lázním

Bertiny lázně byly založeny během druhé polovině 19. století, v roce 1883 zde podstoupili lázeňskou léčbu první pacienti. Na lázeňské promenádě směrem k Hradecké bráně a k baroknímu sousoší Sv. Jana Nepomuckého (datovanému donátory "anno 1726") u Zlaté stoky stojí též barokní domek v němž jak připomíná pamětní deska přebýval Josef Kajetán Tyl, při svém třeboňském pobytu.

DSC05957.JPG, 231kB
Zlatá stoka u Bertiných lázní, vlevo část původních středověkých městských hradeb

V Komenského sadech

Za Bertinými lázněmi vtéká Zlatá stoka do severní části rozsáhlých Komenského sadů, které slouží mj. jako kolonáda Bertiných lázní.

DSC05970.JPG, 221kB DSC05980.JPG, 221kB
DSC05982.JPG, 117kB
Zlatá stoka v Komenského sadech za Bertinými lázněmi

U Tyršova stadionu

Na severozápadním konci Komenského sadů byl postaven sportovní areál s Tyršovým stadionem. Podél jeho severního okraje již Zlatá stoka opouští běžně navštěvovanou část města Třeboň.

DSC05998.JPG, 256kB
Zlatá stoka u Tyršova stadionu

Přes Spolský potok

V odlehlém, téměř zapomenutém a obtížně přístupném místě za sportovním areálem Zlatá stoka nejprve akvaduktem překonává Spolský potok, přičemž stavidlo umožňuje regulovat přepouštění vody do níže položeného Spolského potoka. Vzápětí se Zlatá stoka stáčí k severozápadu a pozvolna se přibližuje k železniční trati Veselí nad Lužnicí - České Velenice. U ní se obrací k severu a trať podtéká, čímž Třeboň definitivně opouští.

DSC06006.JPG, 217kB
Mimoúrovňová křižovatka Zlaté stoky a Spolského potoka
DSC06012.JPG, 219kB
Spolský potok pod akvaduktem Zlaté stoky
DSC06013.JPG, 232kB
Zlatá stoka za Spolským potokem před železniční tratí

Použité informační zdroje

Při zpracování této stránky byly použity následující podklady:

Petr Švanda, 2.B