Zlatá stoka je umělý vodní tok napájející vodou z Lužnice rybniční soustavy v Třeboňské pánvi. Slouží také k přečerpávání vody z jednoho rybníku do jiného. Jedná se o důležitý kanál, který zásobuje vodou soustavu rybníků, pomáhá je okysličovat a taktéž pomáhá odvádět přebytečnou vodu během výlovů. Dříve sloužila také k plavení dřeva.
Začíná nad jezem Pilař na 116,9 km toku řeky Lužnice a končí ústím do Bukovského potoka, který následně vtéká do řeky Lužnice na jejím 77,2 km. Celý její tok se nachází na území Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko, přičemž dokonce prochází po okraji čtyř jejích zvláště chráněných území - přírodní rezervace Olšina u Přeseky, národní přírodní rezervace Velký a Malý Tisý, přírodní rezervace Rašeliniště Hovízna a národní přírodní památky Ruda.
Zlatá stoka je výjimečným způsobem projektovaná i postavená. Rozdíl v nadmořské výšce počátku toku nad jezem Pilař (440 m n. m.) a ústí do Bukovského potoka (409 m n. m.) činí pouhých 31 m, z nichž ovšem 19,6 m připadá na ztrátu výšky na pěti mlýnech postavených na Zlaté stoce. Mimo ně tedy stoka na své délce ztrácí pouhých 11,4 m výšky.
|
|||||||||||||||||
| *Průtok velmi kolísá − v závislosti na tom, odkud a kam zrovna rybáři přepouštějí vodu | |||||||||||||||||
Vodní kanál byl vystaven dle plánu Štěpánka Netolického z roku 1506. Samotná realizace stavby začala o dva roky později v roce 1508 a dle většiny zdrojů byla dokončena v roce 1518. Původním důvodem pro výstavbu Zlaté stoky byl plánovaný rybník Kaňov, který bylo potřeba napájet vodou a odvodňovat. Systém Zlaté stoky navazoval na předchozí kratší kanál nazývaný Strúha, který byl během husitských válek poničen. Název Zlatá stoka
se vžil až za Schwarzenberků z důvodu její důležitosti pro soustavu rybníků.
Při nedostatečném množství vody v rybnících dochází ke zhoršování podmínek pro chov ryb. Tyto problémy pomáhá překonávat právě Zlatá stoka, která již téměř pět století v celé své délce 47,8 km přivádí vodu z řeky Lužnice jednotlivým rybníkům.
Název Zlatá
dostala v průběhu staletí právě pro svůj význam a jedinečnost. Po celý rok přivádí vodu pro sádky, doplňuje vodu v rybnících, ale zároveň ji v období výlovů odvádí. Naprostou nezbytnost prokazuje Zlatá stoka v zimě, kdy okysličená voda umožňuje přežití ryb pod ledem.
Zlatá stoka byla v minulosti využívána i pohon pěti vodních mlýnů. Až do roku 1937 na ní také bylo plaveno dřevo.
V roce 2002 bylo jádro rybniční soustavy na Třeboňsku prohlášeno národní kulturní památku. Tato nejvyšší forma památkové ochrany v současné době tedy zahrnuje objekty již dříve prohlášené za kulturní památky – Zlatou stoku, která je páteří velké části třeboňské rybniční soustavy, Novou řeku – umělý kanál zřízený k ochraně Rožmberka před účinky povodní, Starou řeku (část koryta Lužnice nad Rožmberkem), a dva z nejznámějších a největších rybníků – Rožmberk a Svět.
Při zpracování této stránky byly použity následující podklady:
Ondřej Mařinec, 2.C