Lužnice

(v Rakousku Lainsitz)

Základní charakteristiky toku
Prameniště	Řeka pramení v rakouské části Novohradských hor jako Lainsitz.
Ústí	Ústí zprava do Vltavy v nádrži Orlík u Neznašova v nadmořské výšce 346 m.
Délka toku	186,9 km (na území ČR 153 km)
Rozloha povodí	4 226,2 km²
Průměrný průtok u ústí	24,3 m³/s

Přítoky

L - Rybná (Rybný potok)
L - Jelení potok
P - Halámecký potok
P - Gamza
L - Tušť
L - Suchdolský potok
P - Černý potok
P - Červený potok (Dračice)
P - Žabinec
P - Koštěnický potok
L - Železná stoka
L - Miletínský potok
L - Ponědražský potok
L - Bukovský potok
P - Nežárka
L - Bechyňský potok
P - Dírenský (Deštěnský) potok
P - Černovický potok
P - Stružka
P - Chotovinský (Kozský) potok
P - Košínský potok (Tismenice)
P - Vlásenický potok
P - Pilský potok
P - Oltyňský potok
L - Třebenický potok
L - Všechlapský potok
L - Sudoměřický potok
P - Smutná
L - Židova strouha
P - Bílinský potok

Průběh toku

Lužnice pramení v Rakousku na svazích Novohradských hor ve výšce 980 m n. m. a teče nejprve severním směrem do České republiky, po několika kilometrech se vrací do Rakouska, kde protéká Vitorazskem a opět se vrací na naše území u obce Krabonoš. Teče od jihu k severu Třeboňskou pánví, kde je napojena na soustavu rybníků a Novou řekou spojena s Nežárkou, u Soběslavi přitéká do Táborské pahorkatiny. Udržuje si nejprve severní a severozápadní směr, v Táboře se otáčí k jihozápadu a hlubokým údolím směřuje k ústí z pravé strany do Vltavy ve výšce 346 m n. m.

Jméno řeky se vyvinulo ze staročeského označení Ložbnica „lužní řeka, voda protékající luhy“.

Na horním toku, který je součástí Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko zařazené v roce 1977 do mezinárodního systému biosferických rezervací UNESCO, meandruje řeka písčitým, místy zarostlým korytem, lučinatou krajinou až k Veselí nad Lužnicí. Asi osmdesát metrů před jezem Pilař odbočuje z řečiště Zlatá stoka a dále po proudu pod vsí Majdalena v místě zvaném Rozvodí (starší pojmenování Novořecké splavy) odbočuje ze starého koryta další umělý tok Nová řeka. Původní Stará řeka pokračuje úzkým meandrujícím korytem s četnými slepými rameny až k vtoku do našeho největšího rybníka Rožmberka. Pod jeho 11 metrů vysokou hrází, kde je dodnes v provozu elektrárna z roku 1920, proudí Lužnice převážně regulovaným korytem hustěji osídlenou krajinou do Veselí nad Lužnicí, dále protéká historickým městem Soběslav.

U Sezimova Ústí se údolí řeky prohlubuje a k toku se přibližují lesy. Na skalnatém ostrohu při ústí potoka Tismenice leží město s husitskou tradicí, pojmenované podle biblické hory Tábor, s městskou památkovou rezervací a poutním místem Klokoty, dominantou na vysoké stráni nad řekou. Spád Lužnice se od Tábora zvyšuje a v řečišti přibývají kameny. U obce Stádlec spojuje oba břehy toku jediný dochovaný řetězový most v Čechách, postavený v polovině 19. století Vojtěchem Lannou podle návrhu Bohuslava Schnircha u Podolska na Vltavě a přemístěný na Lužnici při stavbě Orlické přehrady. Na skalnatém srázu nad řekou leží historické lázně Bechyně s renesančním zámkem ze 16. století a železničním a silničním železobetonovým mostem „Duha” z roku 1926 překlenujícím údolí řeky ve výšce 60 metrů nad hladinou. Pod Bechyní se hluboké údolí otevírá a poslední kilometry protéká Lužnice otevřenou lučinatou krajinou. V Kolodějích končí svou pouť ve vzduté hladině vyrovnávací nádrže Kořensko na Vltavě.

Ráz krajiny

Na naše území přitéká nad Novou Vsí v CHKO Třeboňsko už jako splavná říčka. Z jižních svahů Novohradských hor protéká od jihu k severu Třeboňskou pánví. Zde je napojena na soustavu rybníků a Novou řekou spojena s Nežárkou. U Soběslavi přitéká do Táborské pahorkatiny. V Táboře se otáčí k jihozápadu a hlubokým údolím protéká až k ústí.

Pod Týnem nad Vltavou je Lužnice nížinná řeka. Plyne mírným a stejnoměrným proudem rovinatou a lučinatou krajinou jižních Čech. Její voda je nadržována četnými jezy a napájí soustavu rybníků, vytvořených ve středověku rožmberským regentem Jakubem Krčínem. Pouze v úseku Tábor - Bechyně se údolí zužuje a v kamenitém dně vznikají peřeje. K napájení některých rybníků byl vybudován umělý tok zvaný Zlatá stoka. Ten odbočuje z Lužnice doleva nad jezem Pilař a vrací se zpět do Veselí nad Lužnicí.

Řeka Lužnice zde protéká největším českým rybníkem Rožmberkem. Jeho hráze jsou před přívaly velké vody chráněny umělým tokem Nové Řeky. Ta přebytečnou vodu odvádí do řeky Nežárky. Od rozvodí z rybníka Rožmberk se Lužnice nazývá Starou řekou a celý tento úsek je přírodní rezervací.

K nejzajímavějším akcím na této řece patří každoroční rituál „Odmykání Lužnice”. Na úseku k jezu Šulcova mlýna v Tušti je to středně široká říčka. Břehy má přírodní, dosti zarostlé. Mělčiny střídají táhlé tůně s písčitým a silně zabahněným dnem. Široké a ploché údolí s množstvím luk i rozsáhlých lesů vytváří skutečně krásný jihočeský kout. - Ke splavu rozvodí Nové řeky- Staré řeky je řeka mělce zaříznuta do terénu. Voda mírně plynoucí protéká klidným a neupraveným korytem. Jeho břehy jsou hustě porostlé stromy. Klidná krajina odpovídá rázu jižních Čech.

V letních měsících jsou však lidé napadáni hejny komárů. Směrem k silničnímu mostu ve Vlkově protéká Lužnice plochým údolím. Její tok je z větší části upraven a sevřen do hrází. Spád je mírněn několika jezy. Řeka je obklopena řadou větších jihočeských rybníků, což zvyšuje její krásu. Po soutoku s Nežárkou nabývá na šířce. Ale i zde je podstatná část toku upravena.

Voda mírně plynoucí má řadu vhodných míst k rekreaci. Krajina je zde široká a plochá. V letních měsících je voda nižší. Na podzim při vypouštění rybníků značně vysoká. Voda střední šířky je většinou klidná, v neupraveném korytě. Břehy porostlé stromovím vytváří četné zákruty. Jedná se o velmi hezký úsek toku.

Další úsek vede k jezu mlýna Soukeník u Sezimovo Ústí. Středně široká řeka zde má přírodní a nízké břehy, voda dosti hluboká. Hezká krajina z hustou zástavbou rekreačních chat. - K jezu v Dobronicích má tok přírodní břehy porostlé stromovím. Dosahuje šířky až 50 m, v tišinách má hlinitobahnité bahno. V proudných částech je dno naopak kamenité až balvanité. V několika místech spadají na obou stranách do vody kolmé skály.

Poslední úsek k jezu Červeného mlýna u Nuzic navazuje na údolní nádrž Orlík. Řeka s přírodními břehy je zde široká a značně hluboká. Pět jezů vytváří dlouhé tišiny, přesto i zde je několik peřejnatých úseků (Červený mlýn, Bechyňský jez, Dobronický jez). Výstavbou rekreačních středisek a letním ruchem ztratil tento úsek svou intimitu a klid. Okolí celého toku je protkáno sítí turistických cest. Od Tábora provází řeku dálková stezka až k jejímu ústí do Vltavy. Lužnice je vyhledávanou řekou pro plavby o dovolené. Délka sjízdné části je 146 km. Z vodočtů je nejdůležitější tradiční táborský u silničního mostu na ř. km 39,5. Plavba ze Suchdolu nad Lužnicí, kde je plavba obvykle zahajována, trvá průměrně 5-7 dní.

Zajímavá místa poblíž toku

Dvory nad Lužnicí - obec s 366 obyvateli, 18 km jihovýchodně od Třeboně lidová architektura - v okrajových částech vsi zachovány pro Vitorazsko typické rozptýlené čtyřboké usedlosti.
Velký Šustov - rybník (33ha) se nachází kilometr jihozápadně od Suchdola nad Lužnicí u obce Hrdlořezy.
Suchdol nad Lužnicí - obec a letovisko s 3 611 obyvateli, rekreační a vodácké středisko na Lužnici v jižních Čechách, 14 km jihovýchodně od Třeboně v nadmořské výšce 454 m; kostel sv. Mikuláše s lodí prodlouženou o kůr s věží, barokní fara, zachována několik uzavřených usedlostí; v okolí těžba štěrkopísku, vodácké východisko na Lužnici, chatová osada a vodácké tábořiště Suchdol, autokempink U Pavlišů.
Propadliny v Chlumu - zatopené propadliny po těžbě zemin (140 ha) se nachází 4,7 km jihozápadně od Chlumu u Třeboně.
Nový kanclíř - rybník (20 ha) se nachází necelé 3 km západně od Chlumu u Třeboně.
Majdalena - obec a letovisko s 542 obyvateli na Lužnici, 5 km západně od Chlumu u Třeboně v nadmořské výšce 438 m, pamětihodný kostelík; v okolí rozsáhlé Barborské lesy, Zlatá stoka (začátek u Pilaře); vodácké tábořiště.
Nové jezero - vodní plocha rybníka (14 ha) se nachází asi 3 km západně od Chlumu u Třeboně.
Výtopa - rybník (48 ha) se nachází bezmála 3 km jihozápadně od Lutové.
Starý Hospodář - vodní plocha (61 ha) se nachází necelé 3 km od obce Lutová.
Podsedek - Poměrně velká vodní plocha (82 ha) se nachází 4,8 km severozápadně od Chlumu u Třeboně nedaleko obce Lutová.
Humlenský rybník - (50 ha), nachází se 3,6 km severozápadně od obce Lutová.
Ženich - rybník (78 ha) patří k dalším dvěma sousedním plochám Nový vdovec (75 ha) a Starý vdovec (35 ha), leží asi 3 km jihovýchodně od obce Stará Hlína.
Stará Hlína - obec 5 km severovýchodně od Třeboně při Rožmberském rybníku v nadmořské výšce 431 m; dva pozoruhodné inundační zděné mosty pro silnici Jindřichův Hradec - České Budějovice - pětiobloukový přes Lužnici (Starou řeku) a čtrnáctiobloukový přes rybník Vítek; v okolí turistické cesty k Nové řece a kolem Mokrých luk do Třeboně.
Rožmberk ÚN - největší rybník v Čechách (489 ha) a legenda mezi rybníky leží ve vzdálenosti pouhých 3 km jihovýchodně od Lomnice nad Lužnicí; památkově poměrně hodnotná vesnice s řadou rustikálně barokních či klasicistních usedlostí, při hrázi rybníka Rožmberka renesanční rožmberská rybniční bašta.
Potěšil - rybník (76 ha) se nachází necelé 3 km východně od Lomnice nad Lužnicí.
Lomnice nad Lužnicí - město s 1 669 obyvateli v jižních Čechách v Třeboňské pánvi, 8 km severozápadně od Třeboně v nadmořské výšce 424 m; pozdně barokní radnice, gotický kostel sv. Jana Křtitele, kostel sv. Václava; v okolí rybníky Dvořiště, Záblatský, Koclířov, Velký a Malý Tisý - přírodní rezervace vodního ptactva.
Frahelž - součást Lomnice nad Lužnicí se 150 obyvateli.
Klec - obec se 192 obyvateli, 3 km severovýchodně od Lomnice nad Lužnicí nedaleko rybníka Klec na Třeboňsku.
Klec - rybník (64 ha) se nachází pouhé 3 km na východ od Lomnice nad Lužnicí.
Dobrá vůle - vodní plocha (17 ha) se nachází nedaleko obce klec severovýchodně od Lomnice nad Lužnicí.
Víra (17 ha), Naděje (69 ha) a Láska (15 ha) - tři vodní plochy 3 km severovýchodně od Lomnice nad Lužnicí.
Ponědražský rybník ÚN - viz Ponědražský potok
Ponědrážka - viz Ponědražský potok
Vlkovský rybník - vodní plocha (48 ha) se nachází kilometr východně od obce Vlkov.
Vlkov - část města Veselí nad Lužnicí s 28 obyvateli, 6 km jihovýchodně od jeho středu v nadmořské výšce 414 m; v rybničnatém okolí písečný přesyp - chráněný přírodní výtvor s pískomilnou květenou, slatinné louky a rybníky Vlkovský, Překvapil, Víra, Naděje, Láska, Skutek, Dobrá Vůle aj., údolí Lužnice, Lomnice nad Lužnicí, Hamr, Kolenecká obora.
Horusický rybník ÚN - nachází se 4 km jihozápadně od Veselí nad Lužnicí, vodní plocha má výměru 415 ha.
Veselí nad Lužnicí - město a letovisko se 6 450 obyvateli v jižních Čechách v Třeboňské pánvi na soutoku Lužnice s Nežárkou, 8 km jižně od Soběslavi v nadmořské výšce 407 m; renesanční stará radnice, původně raně gotický kostel Povýšení sv. Kříže, vysoká věž, tvrziště Talíř; v okolí lesy a četné rybníky (Horusický, Bošilecký), údolí Lužnice a Nežárky, nedaleko v lese Klobásná mohyly ze starší doby hradištní, Borkovická (Veselská blata) - pánevní ložisko ostřicové slatiny a rašeliny, přírodní rezervace Žišovské doubí s hájní květenou, Dráchov, Horusice, Vlkov, Hamr, vodácké tábořiště na ostrově u soutok Nežárky s Lužnicí.
Řípec - obec s247 obyvateli, 3 km severně od Veselí nad Lužnicí nedaleko rybníka Líckov.
Líckov - rybník (28 ha) se nachází necelá 2 km severozápadně od Doňova.
Dráchov - obec s 249 obyvateli, 5 km severně od Veselí nad Lužnicí v nadmořské výšce 410 m; gotická kostel sv. Václava s věží viditelnou zdaleka, gotická tvrz upravená na sýpku - mohutné kamenné stavení; v okolí údolí Lužnice, Borkovice; autokempink Karvánky, veřejné tábořiště na pravém břehu Lužnice.
Soběslav - město a letovisko s 7 365 obyvately v jižních Čechách v Táborské pahorkatině na Lužnici 18 km jižně od Tábora v nadmořské výšce 405 m; zchátralé zbytky hradu, který byl přestavěn na pivovar, kromě paláce a zbytků opevnění se zachovala pozdně gotická válcová nárožní věž, městská památková zóna - děkanství raně barokně přestavěné, původně raně gotický kostel sv. Petra a Pavla, gotický dvoulodní špitální kostel sv. Marka, mariánský sloup, z měšťanských domů si renesanční podobu zachoval jen Smrčkův dům a zčásti i původně gotický Rožmberský dům, Muzeum husitského revolučního hnutí; v lesnatém okolí údolí Lužnice, těžba rašeliny, chatová osada Plovárna na levém břehu Lužnice za mostem, autokempink Karvánky na pravém břehu řeky 4 km jižně od města při silnice do Veselí nad Lužnicí u zatopené pískovny, autokempink Camp, chatová osada a veřejné tábořiště Vodních sportů na levém břehu Lužnice (plovárna).
Janov - obec 4,5 km severně od Soběslavi; původně barokní kostel sv. Jana Nepomuckého.
Roudná - obec se 482 obyvateli, 5 km severně od Soběslavi; v okolí Myslkovice, Janov, Pískovna.
Strkov - zámek kilometr jižně od Plané nad Lužnicí - dvoukřídlá jednopatrová budova, zachován původní vstup s balkonem, anglický park.
Planá nad Lužnicí - město a letovisko s 2 901 obyvateli v jižních Čechách na řece Lužnici, 7 km jižně od Tábora v nadmořské výšce 395 m; součást táborské aglomerace, gotický kostel, věž, v části města Strkov zámeček; v okolí údolí Lužnice, rybník Hejtman, přírodní rezervace Hůrka, zřícenina hradu Choustník (680 m); chatový tábor Lužnice, autokempink Roudná, veřejné tábořiště pod sokolovnou.
Sezimovo Ústí - průmyslové město s 7 520 obyvateli v jižních Čechách v Táborské pahorkatině na Lužnici, 3 km jižně od Tábora v nadmořské výšce 400 m; vila a hrob čs. prezidenta E.Beneše, empírový kostel; v okolí údolí Lužnice, Kozský porok, kanoistický loděnice, Kozí Hrádek a Hýlačka (535 m) s rozhlednou, rybníky, turovecké a planské lesy, Planá nad Lužnicí, provozní plocha Parabalon klubu Tábor a letiště Aeroklubu Tábor, chatový tábor u mlýna na levém břehu Lužnice, vodácké tábořiště Soukeník na pravém břehu řeky pod jezem.
Tábor - město se 36 342 obyvateli v jižních Čechách v Táborské pahorkatině na Lužnici v nadmořské výšce 437 m; nejvýznamnější sídlo v prostoru mezi Prahou a Českými Budějovicemi, jádro táborské aglomerace, dopravní křižovatka; městská památková rezervace gotických a renesančních měšťanských domů; z rozsáhlého sídla Kotnov se zachovala válcovitá věž a zbytky zdí někdejšího paláce, jediná zachovaná část opevnění je tzv. Bechy čili Bechyňská brána v sousedství hradu, dochovala se v pozdně gotické podobě, hrad byl později přestavěn na městský pivovar; nová Hořejší vodárna, pozdně gotická radnice, kostel Proměnění Páně na hoře Tábor později regotizován, renesanční děkanství, klášter bosých augustiniánům klášterní kostel Narození Panny Marie. hřbitovní kostel sv. Jakuba, raně barokní špitální kostelík sv. Alžběty, evangelický kostel, Husův sbor, Městské divadlo, Muzeum husitského revolučního hnutí, sportovní areál s krytými i otevřenými bazény, stadionem a sportovní halou, rybník Velký Jordán s veslařskou loděnicí a možností surfingu, nad mostem přes Lužnici do Čelkovic chráněný přírodní výtvor Granátová skála, ústí Lásenického potoka do Lužnice - přírodní rezervace, Hýlačka (525 m) s rozhlednou, Kozí Hrádek, Klokoty, Příběnice, Knížecí rybník, chatová osada v Lužnickém údolí, autokempinky Knížecí rybník 6 km východně od Tábora za obcí Měšice, Malý Jordán v místě zvaném Klokoty na pravém břehu Lužnice, letiště Tábor na Všechově, vodácké tábořiště u Harrachovky na Lužnici.
Jordán ÚN - údolní nádrž (50 ha) se nachází při severním okraji města Tábor.
Klokoty - část města Tábora na západním okraji v nadmořské výšce 450 m; farní a poutní kostel Panny Marie obklopen ambity a kaplemi a s kaplankou - jeden z nejmalebnějších poutních areálů v Čechách doplňuje kaple nad pramenem, k níž z města vede křížová cesta.
Příběnice a Příběničky - zříceniny gotického hradu na strmé skále u obce Malšice na levém břehu Lužnice, 8 km jihozápadně od Tábora - zachovány zbytky osmiboké věže a kaple, základy paláce, předhradí a valy s příkopy; na protější straně řeky zbytky hradu Příběničky; veřejné tábořiště Bečice.
Bečice - rekreační středisko se 61 obyvateli na Lužnici a část obce Malšice, 9 km jihozápadně od Tábora v nadmořské výšce 432 m; v okolí údolí Lužnice, zříceniny hradů Příběnic a Příběniček, chatová osada Lužničanka.
Stádlec - obec s 585 obyvateli, 14 km jihozápadně od Tábora v nadmořské výšce 449 m; renesanční zámek s velkou barokní kaplí - čtyřkřídlý, jednopatrový objekt rozšířený barokně, vjezd završen hranolovou věží, přízemní arkády; na zámku žil a v roce 1941 zemřel vynálezce F. Křižík, nad balkonem původní svítidlo - první u nás rozsvícená lampa; v okolí do údolí Lužnice pod vsí byl přenesen poslední zachovaný řetězový most v Čechách, dlouhý 157 m, původně vybudovaný přes Vltavu v Podolsku, údolí Lužnice, Smutné a Oltyňského potoka, Malšice, Příběnice.
Dobronice u Bechyně - část obce Rataje se 101 obyvateli, 6 km severovýchodně od Bechyně v nadmořské výšce 440 m; rozsáhlé zříceniny gotického hradu - zachovány zbytky paláce, zříceniny kaple a obytných budov i rozsáhlé místnosti, dominantou je válcová věž, gotický kostel Panny Marie; v okolí údolí Lužnice, veřejné tábořiště Na chmelnici na pravém břehu řeky.
Bechyně - město s 6 089 obyvateli v Jižních Čechách v Táborské pahorkatině na Lužnici, v nadmořské výšce 406 m; rašelinné lázně s léčbou chorob pohybového ústrojí, elektrická trať do Tábora z let 1902-1903, první v Čechách, muzeum, galerie, bývalý františkánský klášter s kostelem a zbytky městského opevnění, most přes Lužnici z roku 1928 (technická památka); v okolí zřícenina hradu Dobronice, romantické skalní údolí Židova strouha, ves Bechyňská Smoleč s lidovou architekturou, údolí Lužnice, chatový tábor Větrov, chatová osada Židova strouha, vodácké tábořiště Na Říhovkách pod lesem Chribkov. - Vokův renesanční zámek s hranolovou věží, dodnes téměř nezměněný - za hradním příkopem je trojkřídlý objekt, předhradí se sýpkou a bývalým pivovarem, jízdárnou a stájemi, za příčným křídlem jsou dvě zámecká křídla, mezi nimi je úzký dvorek - pozůstatek někdejšího nádvoří gotického hradu; níže stojí bašta zv. Kohoutek či Katovna.
Koloděje nad Lužnicí - letovisko a místní část Týna nad Vltavou, 4 km severně od města v nadmořské výšce 355 m; trojkřídlý barokní zámek s velkou kaplí sv. Anny - budova se zvýšeným přízemím a dvěma krátkými křídly, dvůr; v okolí údolí Lužnice, Semenecké polesí, Semenec (439 m) s rozhlednou, soutok Lužnice a Vltavy, Bechyně, chatový tábor a vodácké tábořiště U překvapení na břehu Lužnice.
Neznašov - viz Vltava

Místa vhodná ke koupání

Suchdol nad Lužnicí - na východním okraji obce je travnatý břeh, dno řeky písčité i bahnité.
Frahelž - jez kilometr od obce má travnatý břeh, bahnité a prudce klesající dno.
Dráchov - na pravém břehu řeky 200 m od nového mostu je hloubka vody id 30 cm do 1 m - vhodné pro děti, nedaleko je i autokempink.
Soběslav - na levém břehu řeky Lužnice je vhodné místo pro plavce s hloubkou vody 2 m, v sousedství půjčovna pramic a kanoí, k dispozici jsou i chatičky.
Sezimovo Ústí - na jižním okraji města jez Soukeník, pod ním cca 200 m vodácké tábořiště.
Bečice - 5 severozápadně od Malšic koupání v přírodním řečišti s malou hloubkou vody.
Bechyně - dobré možnosti jsou zejména při ústí potoka Židova strouha, travnaté břehy, chatová osada, půjčovna loděk, hloubka vody 1-2,5 m s vhodnými místy pro děti i neplavce.

Použitá literatura

Při zpracování stránky byly použity následující podklady:

Štefáček Stanislav: Encyklopedie vodních toků Čech, Moravy a Slezska, Nakladatelství Miloš Uhlíř - Baset, 2008, ISBN 978-80-7340-105-4
Větvička Václav, Rendek Jan: Vltava, nakladatelství JAN VAŠUT s. r. o., 2008, ISBN 978-80-7236-549-4

Autor: Lukáš Pisinger, V4.G, 2012