Prameniště | v Chválkově v nadmořské výšce 615 m |
---|---|
Ústí | zprava do Lužnice u Soběslavi v nadmořské výšce 404 m |
Délka toku | 35,5 km |
Rozloha povodí | 116,2 km² |
Průměrný průtok u ústí | 0,64 m³/s |
Své vody sbírá v lesích Křemešnické vrchoviny. Teče nejprve jižním, od Mnichu jihozápadním směrem, kterýudržuje až k Dírné. Zde se obrací k západu, protéká řadou rybníků (mj. Zámeckým rybníkem). Meandruje mezi menšími lesíky a teprve před ústím se dostává do bezlesé jihočeské krajiny. Místně je též nazýván jako „Deštenský“, případně „Deštěnský potok“.
Obec se 472 obyvateli, 8,2 km západně od Kamenice na Lipou v nadmořské 553 m; pozdně barokní fara – čtvercová jednopatrová částečně udržovaná budova, dvůr a hospodářské budovy, okolo vede starý mlýnský náhon.
Kostel sv. Jana Křtitele v pozdně barokní podobě s věží; v lesnatém okolí Deštná, zámek Červená Lhota, u obce památník slovanského bratrství.
Obec se 616 obyvateli, 8 km severovýchodně od Kardašovy Řečice v nadmořské výšce 420 m; kostel sv. Oty s věží, později zbarokizovaný; v lesnatém okolí rybníky, Nový Dvůr s prostým zámečkem.
Část obce Pluhův Žďár s 30 obyvateli, 3,1 km východně od Dírné v nadmořské výšce 490 m; barevný „vodní“ zámek upravený raně barokně, později rekonstruován – čtyřkřídlá patrová stavba zabírá celou skálu vystupující z rybníka, jihozápadní nároží vyrůstá přímo z vody, hranolová průčelní věž, kamenný most – zámek, zařízený jako letní sídlo, přibližuje návštěvníkům úroveň bydlení feudálních majitelů, zámecký park a renesanční kaple na břehu rybníka; do celého objektu zámku včetně parku je bezbariérový přístup; v okolí Deštná.
Obec se 467 obyvateli, u Červené Lhoty, 10 km východně od soběslavi v nadmořské výšce 469 m; zámek barokně přestavěn – dvoupatrový objekt s dvojitou střechou s vikýři, most přas příkop obklopující celý zámek; kostel sv. Vavřince přestavěný pozdně renesančně.
Obec se 113 obyvateli, 6 km východně od Soběslavi; v lesnatém a rybničnatém okolí Záříčí. –Soběslav viz Lužnice.
Při zpracování stránky byly použity následující podklady:
Autor: Monika Vašková, V4.G, 2012