| Prameniště | Šumava, Černá hora - 1172 m n. m. |
|---|---|
| Ústí | do Labe u Mělníka - 155 m n. m. |
| Délka toku | 430,2 km |
| Rozloha povodí | 28 090 km² |
| Průměrný průtok u ústí | 149,9 m³/s |
Řeka Vltava pramení na Šumavě v blízkosti Černé hory. V horním toku protéká Borovou Ladou, ale ještě stále ještě pod názvem Černý potok. Vltavou se stává až v místě soutoku s Malou Vltavou. V tomto okamžiku již hovoříme o Teplé Vltavě. Následně se Teplá Vltava slévá s Řasnicí (Travnatá Vltava) a u obce Chlum přijímá ještě Studenou Vltavu. Na soutoku se Studenou Vltavou získává řeka nové jméno a to Vltava.
Od pramene až do Vyššího Brodu kopíruje Vltava hranice České republiky. Následně se tok Vltavy prudce obrací na sever a tento směr drží až k ústí do Labe.
Vltava protéká nedotčenou přírodou Šumavy, Vltavickou brázdou, Novohradským podhůřím až přitéká do Českobudějovické pánve.
V těchto místech dostává tok řád a proud se zklidňuje díky Lipenské přehradě. V oblasti mezi Lipenskou přehradou a Vyšším Brodem se setkáme s tzv. Čertovými proudy. Tok celé řeky je obohacen o Vltavskou kaskádu, což je soustava osmi přehradních nádrží - Lipno I., Lipno II., Hněvkovice, Kamýk, Slapy, Štěchovice a Vrané.
| Rozloha | 48,7 km² |
|---|---|
| Délka | 42 km |
| Šířka | 5 km |
| Hloubka | 6,5 m (max. 25 m) |
| Objem | 309 502 000 m³ |
| Povodí | 950,56 km² |
Vodní nádrž Lipno byla vybudována v letech 1952-1959. Svou rozlohou se dostala na první místo největších přehradních nádrží v České republice. Nejširší část Lipenské přehrady se nachází u obce Černá v Pošumaví. kde se její šířka blíží 5 km. Přehradní hráz můžeme najít v obci Lipno nad Vltavou. Vodní plochu přehrady rozráží existence několika ostrůvků, z nichž největší je ostrov Tajvan. Ostrov je 277 m dlouhý a skoro 163m široký. Lipenská přehrada byla vybudována z důvodu zamezení rozsáhlým povodním, jako regulace toku Vltavy. V srpnu roku 2002 bylo nuceno zvýšit průtok z Lipna až na více než dvacetipětinásobek, z průměrných 13 m³/s na 359 m³/s. Na Lipenské přehradě je vybudována vodní elektrárna o výkonu 120 MW.
| Rozloha | 32,5 ha |
|---|---|
| Délka | 7 km |
| Hloubka | 6,5 m (max. 25 m) |
| Objem | 1 685 000 m³ |
Lipno II je v pořadí druhé vodní dílo, uměle vytvořené na Vltavě. Vodní přehrada Lipno II se rozkládá nedaleko města Vyšší Brod a slouží jako vyrovnávací nádrž odtoku z elektrárny Lipna I. I na této nádrži se nachází vodní elektrárna a to s výkonem 1,6 MW. Turbína elektrárny pojme až 20 m³/s.
| Rozloha | 2,6767 km² |
|---|---|
| Délka hráze | 191 m |
| Výška hráze | 9,5 m |
| Objem | 21 100 000 m³ |
Vodní nádrž Hněvkovice vznikla mezi léty 1980 až 2010. Společně s vodním dílem Kořensko se řadí mezi nejmladší díla vytvořená na Vltavské kaskádě. Vodní nádrž bylo nutné vybudovat jako technologické vodní zabezpečení pro jadernou elektrárnu Temelín, která se nachází na levém břehu ve vzdálenosti přibližně 4 km. Nádrž se nevyužívá pouze pro Temelín, ale je hojně využívána i na rekreační účely, sportovní rybolov a vodní sporty. Celá nádrž je tvořena hrází, plavebními komorami a vlastní vodní elektrárnou se dvěma Kaplanovými turbínami o výkonu 4,8 MW. Z důvodu nutnosti zásobování Temelínské elektrárny vodou nesmí výška hladiny klesnout pod 365 m n. m.
Vodní nádrž Kořensko byla vytvořena mezi léty 1986 až 1991. Nádrž je vybudována asi 5 km od Týna nad Vltavou u obce Neznašov. Na vodním díle Kořensko byla vybudována vodní elektrárna se dvěma Kaplanovými turbínami. Každá z turbín má výkon 1,9 MW. Kořensko není přehrada, nýbrž jen jezové těleso. Nádrž byla vybudována nejen z důvodu potřeby regulovat hladiny Vltavy v Týně nad Vltavou, ale také jako slévací nádrž odpadní vody z jaderné elektrárny Temelín. Rozloha nádrže zasahuje proti proudu až k vodní nádrži Hněvkovice. Vodní elektrárna je řízena z centrálního dispečinku Vltavské Kaskády ve Štěchovicích.
| Rozloha | 27,32 km² |
|---|---|
| Délka | 68 km |
| Hloubka | 74 m |
| Výška hráze | 91 m |
| Objem | 720 000 000 m³ |
Vodní nádrž Orlík byla vybudována mezi lety 1954 až 1961. Při výstavbě nádrže bylo nutné zatopit sedm vesnic a osad v okolí (Orlické Zlákovice, Zbenické Zlákovice, Těchnice, Korce, Podskalí, Radava a Velký Vír) Orlická přehrada je svou rozlohou a především množstvím zadržované vody největší jezero v České republice. Velkého spádu přehrady se využívá především pro vodní elektrárnu, ktrerá je vybavena 4 kaplanovými turbínami. Celá elektrárna má výkon 364MW. Aby přehrada nezabraňovala plynulé lodní dopravě, jsou v přehradní hrázy vybudovány dva lodní výtahy. Velké zdvihací zařízení je dokončeno pouze po stavební stránce, ale ještě není opatřeno technologickými zařízeními. Úplně funkční je menší výtah, který je schopen přepravovat sportovní plavidla do maximální hmotnosti 3,5 tuny. Účelem přehrady je akumulace vody pro zlepšení průtoky v dolní části Vltavy a Labe a především regulace vodního průtoku v hlavním městě Praze.
| Rozloha | 195 ha |
|---|---|
| Délka hráze | 158 m |
| Délka | 10,2 km |
| Hloubka | 14 m |
| Výška hráze | 17 m |
| Objem | 12 900 000 m³ |
Vodní nádrž Kamýk byla vytvořena v lechech 1957-1962. Přehrada se rozkládá v těsné blízkosti obce kamýk nad Vltavou. Přehrada slouží jako vyrovnávací nádrž kolísavého odtoku z vodní elektrárny Orlík, ale i jako zdroj elektrické energie z vodní elektrárny. Vodní elektrárna o výkonu 10MW každé z kaplanových turbín byla uvedena do provozu v roce 1961. Stejně většina elektráren na Vltavské kaskádě je i tato elektrárna řízena z centrálního velína na Štěchovické přehradě. Pro plynulou lodní dopravu je na pravé straně hráze vybudována vltaková plavební komora, která umožňuje plavbu plavidlům do 300 tun. Pro přepravu malých sportovních plavidel je vybudována rovněž na pravé straně kolejová dráha s vozíky. Jako na jediné přehradě Vltavské kaskády nevede po vrcholu hráze žádná komunikace.
| Rozloha | 1162,6 ha |
|---|---|
| Délka hráze | 360 m |
| Délka | 43 km |
| Hloubka | 58 m |
| Výška hráze | 67,5 m |
| Objem | 269 300 000 m³ |
Přehrada Slapy byla postavena v roce 1950. Svou rozlohou je šestou největší přehrada v České republice. Nejdélužitějším úkolem Slapské přehrady je zadržovat a regulovat vody, aby nedošlo k rozsáhlým povodním. Stejně jako na ostatních přehradách Vltavské kaskády i na Slapech je vybudována vodní elektrárna o výkonu 3x48 MW. Na březích nádrže se rozkládá mnoho kempů a ubytoven, kde je možné vyžít se ve všech směrech.
| Rozloha | 95,7 ha |
|---|---|
| Délka | 9,4 km |
| Objem | 11 200 000 m³ |
Vodní nádrž Štěchovice byla postavena jako druhá část Vltavské kasdády v létech 1938-44. Nádrž slouží k regulaci vodního toku Vltavy a i jako zdroj elektrické energie. Přehrada je vybavena vodní elektrárnou o výkonu 2x 11,25 MW. Součástí díla je i lodní výtah o nosnosti 1000 t, který překonává rozdíl hladin 20,1 m. Na přehradě je i přečerpávací eletrárna Štěchovice II.
| Rozloha | 2,63 km² |
|---|---|
| Délka | 13 km |
| Maximální hloubka | 10,5 m |
| Objem | 11 100 000 m³ |
Vodní nádrž Vrané byla vybudována mezi léty 1930- 1936. Vodní nádrž byla postavena jako první část Vltavské kaskády. Vrnovská přehrada slouží především k regulaci toku Vltavy. Vodní elektrárna na Vranovské přehradě byla uvedena do provozu v roce 1936. Elektrárna o výkonu 2y 6,94 MW je řízena z centrálního dispečinku na Štěchovické přehradě.
Klášter byl založen roku 1259 Vokem I. z Rožmberka. Součástí opevněného gotického kkláštera je i kostel Nanebevzetí Panny Marie. Jednou byl klášter i vypálen a to za husitských válek. Za zdmi kláštera bylo pohřbeno nemálo Ražmberků, například Vok I. z R., Petr IV. z R., Petr Vok z R., Záviš z Falkenštejna a další.
Oppidum Třísov je keltské opevněné hradiště ležící v okrese Český Krumlov. Doklady o existenci oppida pochází už z doby bronzové, byly nalezeny zbraně, šperky, keramické nádobí a další předměty dokazující dobu.
Zámek Český Krumlov, Zámek Hluboká nad Vltavou, Hrad Zvíkov, Zřícenina hradu Dívčí Kámen, Zámek Orlík, města Český Krumlov, České budějovice, Týn nad Vltavou, Mělník a především Hlavní město Praha.
Autor: Jana Kratochvílová, 2.C, 2012