Vltava Lužnice Otava Sázava Berounka O projektu

Teplá Vltava

Základní charakteristiky toku
Prameniště 1,5 km jihovýchodně od Černé hory ve výšce 1172 m n. m.
Ústí Na soutoku se Studenou Vltavou získává název Vltava

Přítoky

Pramen Vltavy

Průběh toku

Je hlavním pramenným tokem Vltavy. Pramení na Šumavě na úpatí Černé hory pod názvem Černý potok v I. zóně národního parku Šumava zvané Pramen Vltavy. Ve skutečnosti Černý potok vzniká spojením bystřin tekoucích z úpatí Černé hory a Stráže s vodami vytékajícími z rašeliniště.

Jako Černý potok směřuje z hraničního hřebene Šumavy na sever, protéká jižním koncem Kvildy, kde se stáčí na východ do Borových Lad. Odtud až po Polku ho kopíruje hranice mezi NP Šumava a CHKO Šumava. Teplou Vltavou se stává až v místě soutoku s Vltavským potokem nazývaným též Malou Vltavou.

Do Teplé Vltavy se pak připojuje Řasnice zvaná též Travnatá Vltava. V místě soutoku Teplá Vltava opět vstupuje na území NP Šumava.

Na soutoku se Studenou Vltavou u obce Chlum získává řeka nové jméno, a to Vltava.

Zajímavá místa poblíž toku

Kvilda

Dřevařská obec z konce 15. století se sklárnou z roku 1794, která proslula obrázky malovanými na skle. Nejvýše položená obec v ČR - 1065 m n. m.

Chalupská slať

Vrchovištní rašeliniště s největším slatinným jezírkem na Šumavě o rozloze 1,3 ha.

Borová Lada

Borová Lada (250x187)

Horská obec ležící 10 km jihozápadně od Vimperka na hranici národního parku Šumava se zachovalou zachovalou lifovou architekturou se skládanými lomenicemi a infocenterem správy NP Šumava.

Horní Vltavice

Obec zmiňovaná již roku 1359, v 16. - 18. století známá řadou skláren, nyní především rekreační. Barokní kostel Panny Marie, sv. Josefa a sv. Jana Nepomuckého z let 1726-28.

Lenora

Soutok Teplé Vltavy a Řasnice u Lenory (391x419)

Sklářská obec pojmenována podle kněžny Eleonory Schwarzenbergové. Leží na soutoku Řasnice a Teplé Vltavy asi 15 km od Vimperka pod Boubínem.

Soumarský most

Původní brod přes Teplou Vltavu a důležité místo na bývalé Zlaté stezce. Obvyklé výchozí místo pro splouvání horního toku Vltavy, které nyní podléhá silné regulaci kvůli ochraně velmi cenných chráněných území jako jsou Mrtvý luh a Vltavský luh.

Mrtvý luh

Údolní rašeliniště s charakteristickou vegentací nad soutokem se Studenou Vltavou. Je součástí mezinárodní sítě chráněných mokřadů. Hlavním porostem je borovice blatka ve všech vývojových stupních od formy klečové až po stromovou.

Původní samostatná státní přírodní rezervace o výměře 283,21 ha je od roku 1989 součástí Vltavského luhu − I. zóny národního parku Šumava.

Vyjma splouvání Vltavy od Soumarského mostu není veřejnosti přístupný, je však velmi dobře pozorovatelný z vlaku mezi stanicemi Dobrá a Černý Kříž.

Mrtvý luh

Použitá literatura

Při zpracování stránky byly použity následující podklady:

  1. Štefáček Stanislav: Encyklopedie vodních toků Čech, Moravy a Slezska, Nakladatelství Miloš Uhlíř - Baset, 2008, ISBN 978-80-7340-105-4
  2. Wikipedie