Zvláště chráněná území ČR Národní parky Chráněné krajinné oblasti Maloplošná chráněná území Táborska

Šumava

(Národní park)

Lokalita

Rozkládá se podél státní hranice se SRN a Rakouskem od Železné Rudy po Zvonkovou u Lipenské přehradní nádrže. Jeho předpolím je Chráněná krajinná oblast Šumava, která byla vyhlášena v roce 1963 a na bavorské straně sousedí s Národním parkem Bavorský les. Díky své poloze blízko hranic je zde relativně zachovaná příroda. Národní park Šumava zahrnuje ty nejcennější šumavské lokality, mezi které patří především ledovcová jezera, zbytky pralesovitých porostů a další cenné lokality které je třeba chránit.

Rok vyhlášení 20. 3. 1991
Rozloha 68 064 ha
Nadmořská výška 600 m - 1 378 m (Plechý)
Označení NP Šumava

Předměty ochrany

Prášilské jezero Účelem jeho vzniku bylo ochránit pestrou mozaiku unikátních rozsáhlých rašelinišť, smrkových i bukových pralesů, horských luk, nespoutaných řek a ledovcových jezer. Tvoří největší souvislý komplex lesů ve střední Evropě, často bývá proto označován jako zelená střecha Evropy. Domov zde mají desítky ohrožených druhů rostlin a živočichů, jako jsou rys, los či tetřev. Některé druhy hmyzu se nevyskytují nikde jinde na světě než právě v šumavských rašeliništích. Národní park má unikátní přírodu zachovat – nejen pro ni samotnou, ale také proto, aby ji mohli i nadále obdivovat turisté, kterých sem každoročně přijíždějí dva miliony. Oblast celé Šumavy patří mezi turisty k těm velmi populárním. Oblibě se těší především Jezerní slať, Prášilské jezero, Kvilda, Chalupská slať, Plešné jezero, Laka, Tříjezerní slať, Vltavy, Poledník, divoký tok Vydry. Horní tok Vltavy je též oblíben vodáky.

Základní charakteristika

NP Šumava se rozkládá v nadmořské výšce mezi 600 m (údolí Otavy u Rejštejna) a 1378 m (vrchol Plechého - nejvyšší hory české části Šumavy). Plechý Nejvyšší horou Šumavy a Bavorského lesa je Velký Javor - 1456 m n. m. Šumavské klima je velmi drsné - průměrná roční teplota je od 3,5 do 6,5 °C, srážkově bohaté - průměrné roční srážky od 800 mm do 1600 mm.

První výskyt člověka na Šumavě se datuje již od 12. století. Zásadní význam pro utváření Šumavy však měla novější kolonizace v 17. a 18. století. Tato byla spojena s těžbou nerostů (zlata, železné rudy) a zejména pak s rozvojem sklářství, dřevařství a pastevectví. Šumava se začala zalidňovat. Vznikla celá řada vesnic, osad a samot. Další podstatné změny nastaly po 2. světové válce, kdy se celé území nynějšího NP nacházelo v hraničním pásmu a vojenském výcvikovém prostoru. To znamenalo vylidnění celé oblasti a téměř čtyřicetiletý útlum veškeré lidské činnosti. Zanikla celá řada vesnic i samot a počet obyvatel se snížil na minimum. Dnes je na území NP pouze 7 obcí, v nichž trvale žije asi 1000 obyvatel. Dodnes se však zachovaly některé historické památky, jako doklady bývalého osídlení a činnosti člověka.

šumavská krajina

Šumava je jedním z nejstarších pohoří Evropy, je tvořena rulami a svory. Je to lesnaté pohoří s rozsáhlými náhorními plochami - pláněmi s pomístně vystupujícími vrcholy a hlubokými údolími (údolí Křemelné, údolí Vydry). Činností ledovců v době ledové vznikla ledovcová jezera a kary. Na české straně je pět těchto jezer, z nichž dvě největší - Černé a Čertovo jsou v Chráněné krajinné oblasti Šumavy v Královském hvozdu a další Plešné jezero, Prášilské jezero a jezero Laka na území NP. Na bavorské straně se pak nacházejí tři - pod Velkým Javorem Velké a Malé javorské jezero a pod Roklanem Roklanské jezero. Všechna tato jezera jsou pro návštěvníky přístupná a jsou hojně navštěvovaná. Pro Šumavu jsou charakteristické náhorní roviny - pláně. Jsou to ploché územní celky zčásti bezlesé, nacházející se v nadmořské výšce od 800 m (Kochánovské pláně) po 1250 m (Modravské pláně). Na těchto šumavských pláních se nacházejí nejcenější území - rašeliniště vrchovištního typu, kterým se říká slatě. Na některých z nich jsou zachovalá rašelinná jezírka. Pro veřejnost je přístupná Tříjezerní slať nad Srním, Jezerní slať u Horské Kvildy a Chalupská slať u Svinné Lady. Největší komplex slatí na Šumavě - Modravské slatě o rozloze 3615 ha je pro veřejnost zatím nepřístupný, protože se jedná o jedinečné přírodní útvary, které jsou nejvíce zranitelné přítomností člověka. V údolí Vltavy, jižně od Volar, se rozkládá největší údolní rašeliniště - Mrtvý luh v nadmořské výšce 740 m. Návštěvník Šumavy může toto údolní rašeliniště shlédnout pouze při splouvání Vltavy od Soumarského mostu.

Mapa rozdělení NP Šumava do zón (15 MB)

V rámci NP Šumava jsou vyhlášena maloplošná zvláště chráněná území:

šumavská krajina

Na tomto území se dále nachází:

šumavská krajina

Použitá literatura

Jako zdroje těchto informací jsem použila následující literaturu:

  1. Stránky NP Šumava
  2. NP a CHKO Šumava
  3. Příroda.cz
  4. Teta Wiki

Autor: Marcela Barešová, Zuzana Hanusová, 2.B, 2010