Rozkládá se podél řeky Dyje protékající údolím mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem.
| Rok vyhlášení | 1. července 1991 |
|---|---|
| Rozloha | 63 km² |
| Nadmořská výška | 207 m - 536 m |
Hlavním úkolem je zajišťování ochrany přírody a krajiny na území Národního parku Podyjí. Výjimečně zachovalé říční údolí v zalesněné krajině na hranici s Rakouskem. Významná druhová pestrost rostlin a živočichů podmíněná polohou chráněného území na rozhraní dvou biogeografických soustav.
Národní park Podyjí je nejmenším národním parkem v Česku, ale i přes to nabízí mnoho zajímavých přírodních i historických míst.
Členité území Podyjí je součástí pahorkatiny jihovýchodního okraje Českomoravské vrchoviny, pouze východní okraj zasahuje do Dyjsko-svrateckého úvalu. Geologické podloží je převážně tvořeno kyselými horninami moravika dyjské klenby a dyjského masivu.
Park je zalesněn z 84 %. Často se tu vyskytují ovce a kozy, protože pastva je jedním ze způsobu udržování hodnotných lokalit. Na rakouské straně na něj navazuje Nationalpark Thayatal.
Chráněným územím protéká řeka Dyje, která je 40 km dlouhá. V horninách vytvořila kaňonovité údolí, jehož hloubka dosahuje až 220 m.
Hodnoty parku spočívají v jedinečné geomorfologii a celkové zachovalosti dyjského kaňonu. Najdeme zde 42 km téměř neobydleného říčního údolí – je to nejzachovalejší a nejméně dotčené říční údolí v Česku. Neexistují zde žádné funkční stavby - pouze na rakouské straně malé městečko Hardegg se stejnojmeným hradem, kde zároveň sídlí správa rakouského parku. Vyskytují se zde skalní amfiteátry, srázné stěny, meandry i pseudokrasové jeskyně. Typické jsou pro Podyjí rozsáhlá kamenná a balvanitá moře s typickou faunou a florou.
Krajinné podmínky umožňují růst jak rostlin chladno a stínomilných v hlubokých údolích, tak i teplomilných na výslunných stráních. Vyskytuje se zde 77 druhů chráněných rostlin. Negativní vliv na faunu v řece Dyji mají dvě velké přehrady na okrajích chráněné části jejího toku. Na horním okraji je to Vranovská přehrada a na dolním Znojemská. Tyto stavby ovlivňují teplotní poměry v řece a jsou zároveň nepřekonatelnou překážkou pro migrující živočichy. I přes to bylo v řece zjištěno 32 druhů ryb, 65 druhů savců, 152 druhů ptáků, 7 druhů plazů, i značné zastoupení obojživelníků. Hmyz je tu zastoupen také velmi bohatě, za zmínku stojí alespoň 12 zvláště ohrožených druhů motýlů.
Jako zdroje těchto informací jsem použila následující literaturu:
Autor: Aneta Havlíčková, 2.C, 2010