Štěchovice
| Poloha | Vodní tok | Vltava |
| Nejbližší obec | Štěchovice, Černošice | |
| Souřadnice WGS 84 | 49°50'47.194" N, 14°25'18.786" E | |
| Účel | Vodohospodářský, ochranný, energetický, rekreační, plavební | |
| Rok zprovoznění | 1945 | |
| Průměrný průtok | 85,6 m³/s | |
| Aktuální stav | výška hladiny, přítok a odtok | |
| Plocha povodí | 13298,3 km² | |
| Hráz | Typ | Betonová tížná |
| Kóta koruny | 220,60 m n. m. | |
| Délka v koruně | 124 m | |
| Výška nad základem | 31 m | |
| Bezpečnostní přeliv | Typ | Korunový |
| Průměr | 100 m | |
| Kapacita | 2397 m³/s | |
| Hrazení | Tabule | |
| Nádrž | Zásobní objem | 24,208 mil. m³ |
| Vymezený retenční objem | 0 mil. m³ | |
| Celkový objem | 10,444 mil. m³ | |
| Max. zátopová plocha | 95,7 ha | |
Historie přehrady
Historie stavby vodní přehrady Štěchovice trvala velmi dlouho a byla poznamenaná druhou světovou válkou. Koncem roku 1935 se přikročilo k zadání svatby zdymadla ve Štěchovicích. Přehradní profil byl velmi úzký a z pravé strany nepřístupný. Hlavním problébem byl silný proud, proměnlivé vodní stavy, problémi se zamrzáním a odchod ledů. Díky těmto problémům musela být výstavba rozdělena do tří etap. Úkolem první etapy bylo stavbu horního ohlaví plavební komory, horního plavebního kanálu, dvou polí samostatného tělesa hráze a výlom skály v základech pro elektrárnu. V druhé etapě bylo potřeba vyřešit stavbu tří zbývajících polí a spodní s vrchní stavbu středotlaké elektrárny. Třetí etapa se zabývala stavbou středního a spodního ohlaví plavební komory, spodního plavebního kanálu a úpravu plavební dráhy pro VB. Důležité části stavby byly prováděny v jímkách odlišného typu.
Vzhledem k období bylo velkým problémem zajištění kvalifikovaných odborných sil. Do poloviny roku 1938 fungovali na stanovištích normální poměry. V dalších letech byla situace s odborníky mnohem horší. Mobilizace armády a pracovní povinnost způsobily, že pracovní podmínky museli být změněny. Odborníci a dělníci byli za války ze stavby odvoláni a přidělení do válečného průmyslu. Na staveništích zůstávali pouze lidé na těžkou práci nezvyklí a neodborné síly.
Zkušebný provoz středotlaké elektrárny měl být zahájen v září 1941. Válečné poměry však zpomalily práci. Do plného provozu byla štěchovická přehrada uvedena až v roce 1945.
Současnost přehrady
Nádrž je zásobena spíše studenou spodní vodou. Vodní plocha je zastíněna vysokými svahy a tudíž voda nemůže teplotu nějak změnit. Díky tomu zůstalo údolí téměř nedotčeno civilizací.
Zajímavosti v okolí přehrady
V nádrži jsou místy k vidění zbytky koňské cesty, která sloužila pro tahání lodí proti proudu. Podél nádrže vede naučná stezka. Touto stezkou se dá pohodlně dostat až pod Slapskou přehradu do Třebenic.
Literatura
Použitá literatura:
- Vojtěch Broža a kolektiv: Přehrady Čech, Moravy a Slezska; KNIHY 555 - Květa Vinklátová; 2005
Autor: Eva Vágnerová, 2.C