Zlatá stoka obtéká oboru Prátr nejprve z východu, začež se podél jejího severního okraje stáčí k západu. Za ohybem se na pravém břehu objevuje Štičí rybník, u kterého je přes Zlatou stoku vybudována lávka k místu, kde se na severním okraji obory Prátr nachází stejnojmenný penzion.
Za Štičím rybníkem pak následují Kaprový rybník a rybníček Stromovka, na jehož úrovni jsou těsně u pravého břehu Zlaté stoky vybudovány sádky, od nichž už jsou na dohled Opatovický mlýn i Opatovický rybník.
Za koncem sádek zahýbá Zlatá stoka na severovýchod pod silnici II/154 z Třeboně na Nové Hrady a za ní padá dolů k Opatovickému mlýnu. Těsně před silnicí z ní ovšem odbočuje krátká stoka zásobující Opatovický rybník.
Opatovický rybník je jeden z nejstarších rybníků v oblasti Třeboňska. Nachází se asi kilometr jižně od centra Třeboně, v těsném sousedství rybníka Svět. Vodní plocha má rozlohu 160,6 hektarů a délku 2 km. Sypaná hráz je dlouhá 1177 m, široká 8,5 m a zadržuje 1,92 miliónů m³ vody. Rybník jehož průměrná hloubka je asi 1,5 až 2,5 m leží v nadmořské výšce 436 m. Přibližně uprostřed rybníka je zalesněný ostrov s malou loučkou, osídlený pouze vodním ptactvem. V omezené míře slouží rybník i k rekreaci. Na SZ straně rybníka se nachází autokemp s písčitou pláží, na východní straně je chatková oblast Doubí.
Dva středověké rybníky - Dolní opatovický rybník a Panský opatovický rybník - připomínané již v roce 1367 rozšířil a spojil v létech 1510–1514 rybníkář Štěpánek Netolický a později se na jeho úpravách podílel i Jakub Krčín. Ten se bez úspěchu pokusil o jeho propojení se sousedním rybníkem Svět. Oba rybníky byly brzy odděleny.
Blízký historický Mlýnský dvůr, který pamatuje založení Opatovického rybníka, ležící na levé straně silnice k Novým Hradům, je stylovým ubytovacím a restauračním zařízením. Nově zde byly vztyčeny tři kameny se znaky Rožmberků, Švamberků a Schwarzenberků, historických majitelů Třeboňského panství a kamenný symbol farmy Václava Smolíka.
Historie Opatovického mlýna sahá až do 13. století stejně jako historie stoky, která k němu přiváděla vodu z Lužnice. Když Štěpánek Netolický založil Opatovický rybník, současně k mlýnu zavedl Zlatou stoku. V roce 1560 mě mlýn dokonce osm kol, o 19 let později dokonce 16, čímž se řadil k největším mlýmům v celých Čechách. V roce 1621 byl na počátku stavovského povstání vypálen císařskými vojsky. Obnovený mlýn pak vyhořel roku 1727, načež byl opatem Prechtlem znovu vystavěn do své nynější podoby.
Opatovický mlýn je proto právem považován za jeden z nejstarších objektů na Zlaté stoce. V roce 1950, po smrti vdovy po posledním mlynáři propadl mlýn státu. Od roku 1962 slouží jako pracoviště Mikrobiologického ústavu Akademie věd České republiky. Roku 2010 se stal kulturní památkou České republiky.
Poblíž je nově opravená barokní kaplička. Stával tam ještě barokní pomník Anděla strážce, připomínající tragickou dopravní nehodu kočáru Třeboňského arciděkana, opata augustiniánského kláštera (kanovníka Ferdinanda Glocka, zahynuvšího zde 12. února 1721 při cestě do Hrachoviště k zaopatření umírajícího sedláka), který byl později (1984) přemístěn do Třeboňského parku mezi hřbitovní kostel svatého Jiljí a Schwarzenberskou hrobku, na loučku u severoamerické borovice tuhé. Roku 2013 tam byl na podstavci z roku 1984 nahrazen moderním ztvárněním anděla od mladých třeboňských umělců a barokní sousoší se vrátilo do areálu Opatovického mlýna, za lípy u Zlaté stoky, nedaleko původního umístění.
U Opatovického mlýna ztrácí Zlatá stoka 5,2 m své nadmořské výšky, což je po Podhrázském mlýnu nejvíce.
Pod Opatovickým mlýnem pokračuje Zlatá stoka asi 10 výškových metrů pod hrází Opatovického rybníka směrem k rybníku Svět na okraj Třeboně. Uprostřed úseku pod hrázi je přes Zlatou stoku položena úzká betonová lávka pěšiny sestupující po schodech z hráze a pokračující dále podél stoky. Hned za lávkou podtéká stoku jedna z výpustí Opatovacikého rybníka a směřuje do Prostřední stoky a s ní dále do rybníka Rožmberk. Pod severním koncem hráze pak stoku přechází další pěšina přicházející od úzké šíje oddělující Opatovický rybník od rybníka Svět.
Při zpracování této stránky byly použity následující podklady:
Adéla Michalová, 2.C