Pod národní přírodní památkou Ruda se Zlatá stoka klikatí smíšeným lesem. Poté protéká kolem Velkého vršku.
Za Velkým vrškem se nejprve Zlatá stoka klikatí podél lesní cesty a poté se napojuje na rybníky Švarncenberk a Malý Horusický rybník. Dále potom pokračujeme lesem, podtéká pod lesní cestou a pokračuje směrem k Malému vršku. Stoka na obrázku je právě zmíněná odbočka k výše zmíněným rybníkům, které tak zásobuje a ty se poté vlévají do Lužnice.
Horusický rybník je třetím největším rybníkem nejen v Jihočeském kraji, ale i v celé České republice. Prostírá se v okrese Tábor 3 až 5 km jihozápadně od Veselí nad Lužnicí na levé straně hlavní silnice I/3 a železniční trati č. 220 z Prahy do Českých Budějovic. hráz, po které vede silnice z Veselí nad Lužnicí do Třeboně, je dlouhá 714 m, vysoká 11 m a rostou na ní staré duby. Kromě nejhlubšího místa u hráze (6 m) je rybník mělký , což svědčí chovu ryb. Celková vodní plocha Horusického rybníka činí cca 415 ha, katastrální výměra pak těměř 437.5 ha. Rybník byl vybudován Štěpánkem Netolickým v letech 1511 až 1512. Za éry Jiřího Šusty došlo ke zvýšení chovu kaprů, protože byl zvýšen rozvoj jejich potravy - zooplanktonu. Dnes patří Horusický rybník mezi nejvýznamnější rybníky Třeboňska. Tento, v pořadí třetí největší rybník ČR, je významným útočištěm vodních ptáků a v zimě zde lze i spatřit orla mořského. Na jihovýchodě se nachází již zmíněná národní přírodní památka Ruda a na západ přírodní rezervace Horusická blata. Na východní hrázi Horusického rybníka najdeme - pokud půjdeme podél směru Zlaté stoky - Podhrázský (někdy také Horusický) mlýn, od něhož se Zlatá stoka stáčí směrem na východ.
Podhrázský mlýn (dříve též Veselský mlýn) se nachází na pod hrází východního břehu Horusického rybníka. V současné době je mlýn v dezolátním stavu a dochovaly se pouze zbytky hlavní budovy samotného mlýna. Po celé ploše bývalého mlýna se nachází ruiny starých sklepů a menších staveb. V současné době je mlýn volně přístupný pro veřejnost, ale není to zcela doporučováno, protože přece jen zchátralý mlýn má už nejlepší léta za sebou.
Pro Zlaté stoku má mlýn ovšak stále svůj význam, protože pro ni představuje vůbec největší ztrátu výšky na celém jejím toku, a to plných 6,5 m.
Od Podhrázskému mlýna se Zlatá stoka stáčí směrem na východ, kde protéká jen obtížně prostupným, často i podmáčeným terénem plným vysokých travin, křovin a starých stromů směrem pískovně u Lužnice.
Při zpracování této stránky byly použity následující podklady:
Jan Pavlík, 2.B