Kontinent: | Afrika |
Zasažené území: | Súdán |
Doba vzniku konfliktu: | 1955 |
Důvod konfliktu: | Rozdílnost jihu a severu ( jih- animistický/křesťanský, sever- islámský) etnická pestrost, celková nestabilita státu |
Odhad počtu obětí: | 1,9 milionů mrtvých civilistů, 4 miliony uprchlíků |
Současný stav: | 9. července 2011 se Jih stal samostatným státem. |
1955 | - | Vypuknutí občanské války |
1972-1983 | - | Pauza mezi válkami |
1983 | - | Znovuobnovení konfliktu |
1989 | - | Moci se chopil generál Umar-al Bašír, který vládne dodnes |
2003 | - | Vznik konfliktu v Dárfúru |
9. 1. 2005 | - | Sepsání Všeobecné mírové dohody |
9.-15.1.2011 | - | Referendum o osamostnění Jihu |
Etnicko-náboženský konflikt v Súdánu má dlouhou historii. V Súdánu žijí výrazně odlišné národy. Na severu země převládají muslimští Arabové, kteří islamizovali i četné africké kmeny.
V 80. letech 19. století náboženský vůdce al-Mahdí sjednotil kmeny na západě a ve středním Súdánu a vytvořil jednotný stát. Ten byl zničen až v roce 1898 spojenými silami Anglie a Egypta (Mahdího povstání), nahrazen byl Anglo-Egyptským Súdánem. Silnější slovo v zemi měli samozřejmě Britové. Záhy po odchodu britských vojáků ze země, jež byla od konce 19. století britsko-egyptským kondominiem, vypukla v roce 1955 občanská válka, která byla přerušena roku 1972 smlouvami z Addis Abeby. K obnovení tohoto konfliktu však došlo o jedenáct let později, v roce 1983, v důsledku zavedení islámského práva „šarí´a“ (upevnění islámského vlivu) do tradičně nemuslimských oblastí.
Tato válka, někdy považovaná za dvě samostatné občanské války, se odehrávala především na jihu země a v období druhé poloviny 20. století šlo o jednu z vůbec nejdelších a vzhledem k vysokému počtu obětí (zhruba 1,9 mil. mrtvých civilistů) i nejkrvavějších válek. Tento konflikt formálně skončil až dnem 9. ledna roku 2005, kdy došlo mezi stranami konfliktu, tedy mezi súdánskou vládou a rebely, k podpisu tzv. Všeobecné mírové dohody (Comprehensive Peace Agreement), jejímiž stěžejními principy bylo ukončení násilí, spravedlivější rozdělení moci a rovněž spravedlivější přístup k ekonomickým zdrojům. Tato mírová dohoda znamenala též částečnou autonomii pro provincie na jihu země, spolu s možností získání jejich úplné nezávislosti, o níž by dle znění dohody mělo být rozhodováno v rámci referenda naplánovaného na rok 2011.
V roce 1989 se moci chopil generál Umar al-Bašír a vládne dodnes. Miliony obětí přinesla dlouhá a krvavá občanská válka v Súdánu, která se konala v letech 1955 - 2005 (s 11letou pauzou: 1972 - 1983), mezi muslimským severem a převážně animistickým a křesťanským jihem. V roce 2003 začalo povstání na západě v oblasti Dárfúr, které trvá dodnes.
Konflikt v Dárfúru : Tento konflikt patří mezi nejkrvavější ve světě. Trvá od roku 2003 a do dnešních dnů dospěl až do rozměrů genocidy.
V únoru 2003 Súdánská osvobozenecká armáda (SLA) a Hnutí pro rovnost a spravedlnost (JEM) zaútočila na vládní pozice v Chartúmu. To se stalo roznětkou k rozpoutání války. Byla zničena a vypálena množství měst. Situace se začala jevit nadějnější v roce 2006, kdy začala série jednání mezi vůdci rebelů a súdánskou vládou. Valného výsledku ale dosaženo nebylo. Dne 31. srpna Rada bezpečnosti OSN schválila vyslání 26000 vojáků pod názvem UNAMID, kteří se měli postarat o nastolení míru, zamezení porušování lidských práv a pomoci tak nedostatečně, jak počtem, tak vybavením vojákům Africké unie. Súdánská vláda byla proti tomuto rozhodnutí a hned druhý den po vstupu vojska mírových smluv započala ofenzivní útok na Dárfúr. V březnu 2007 mise OSN obvinila súdánskou vládu z hrubého porušování lidských práv v Dárfúru, a vyzvala k realizaci naléhavých mezinárodních opatření k ochraně civilistů v oblasti. 4. března 2009 vydal Mezinárodní soudní tribunál zatykač pro válečné zločiny a zločiny proti lidskosti na tehdejšího prezidenta Súdánu al-Bašíra, který však byl v dubnu 2010 znovu zvolen prezidentem a dosud zůstává vedoucím představitelem zmenšeného Súdánu.
Od 9. července 2011 se Jižní Súdán stal nezávislým státem. Rozhodlo o tom lednové referendum roku 2011, které bylo výsledkem mírové dohody z roku 2005. Ta ukončila občanskou válku mezi severem a jihem Súdánu. Válka byla podněcována náboženskými a etnickými konflikty i spory o nerostné bohatství, a zahynuly při ní dva miliony lidí; další čtyři miliony Súdánců válka vyhnala z jejich domovů. Mezi oběma zeměmi však stále dochází k ozbrojeným srážkám kvůli sporným pohraničním oblastem, jež jsou významné pro oba státy vzhledem ke zdejším nalezištím ropy.
Osou Jižního Súdánu je Bílý Nil, jeho povrch z velké části tvoří mokřiny a tropické lesy, přičemž půda je zde mnohem úrodnější než na severu Súdánu. Nejvyšší horou je Mount Kinyeti Imatong nedaleko hranice s Ugandou. Území je složeno z celkem 10 států s celkovou rozlohou 589 745 km². Počet obyvatel je s ohledem na dlouhotrvající občanské války složité určit, nicméně odhaduje se, že na něm v roce 2003 žilo 7,5 miliónů obyvatel převážně křesťanského a animistického vyznání. Jeho hlavním a současně největším městem je Džuba. Jižní Súdán sousedí na východě s Etiopií, na jihu s Keňou, Ugandou a Středoafrickou republikou a na západě s Demokratickou republikou Kongo. Na severu sousedí se Súdánem.
V současné situaci je velice těžké předpovídat další vývoj v této oblasti. Země je stále ve válce. Boje o bohatá naleziště ropy neberou konce. I přes značnou izolaci, se ale Súdán snaží zapojit do aktivit zemí severní Afriky.
Autor: Anna Rumanova, 2.C, 2011
Aktualizovala: Štěpánka Vavříková, 2.D, 2013