Východoevropský stát ležící mezi Ukrajinou a Rumunskem
Kontinent: | Evropa |
Zasažené území: | Podněstří- východní část Moldavska |
Doba vzniku konfliktu: | 1990 -1991, rozpadem Sovětského svazu |
Důvod konfliktu: | politické, etnické a historické příčiny |
Odhad počtu obětí: | tisíce obětí |
Současný stav: | situace v Podněstří a v Moldavsku je klidnější, než v předešlých letech |
1992 | - | Ozbrojený konflikt mezi Moldavskem a Podněstřím |
1924 | - | vyhlášení Moldavské autonomní sovětské socialistické republiky |
1791 | - | Podněstří se zmocnilo Rusko v bojích s Turky |
Kořeny současného konfliktu v Podněstří se svou mateřskou zemí Moldávií lze najít v historickém vývoji těchto oblastí, který probíhal v jisté míře odděleně. Podněstří není doposud žádným státem uznáno. Konflikt vznikl tak, že vyhlásili nezávislost na Moldavii a ta tento čin vyhodnotila jako protiústavní odtržení kosovského typu. Konflikt ale poměrně rychle skončil. Příslušnost Podněstří je ekonomicky výhodná, protože přes Moldávii vedou všechny hlavní obchodní trasy, plynovody a elektřina. Díky tomu, tak stojí v cestě těchto kominikací a strhávají si poplatky. první konflikty se odehrávali na jazykové, respektive kulturní úrovni, přičemž rozpad Sovětského svazu vedl k eskalaci o budoucí směřování nového státu.
Podněstří je oficiálně stále součástí nynějšího Moldavska a proto je tento problém pro Moldavsko velmi ošemtený. Podněstří vzniklo v roce 1920/1924 v sovětském Rusku, na území obývaném většinou Moldavany jako reakce na rumunizaci Besarábie, která byla v roce 1918 odtržena od Ruska a připojena k Rumunsku. Podněstří v období 1924–1940 náleželo k Ukrajinské SSR a nazývalo se Moldavská autonomní sovětská socialistická republika. Po připojení Besarábie k Sovětskému svazu (1940) Podněstří vytvořilo spolu s ní Moldavskou SSR, už nezávislou na Ukrajinské SSR. Po zahájení války proti SSSR (1941) bylo Podněstří připojeno k Rumunsku. Při panování komunismu prošla Moldavská SSR obdobím rusifikace, během které se v Moldavsku usídlilo asi 300 000 etnických Rusů. Kolem 20 000 Moldavanů bylo posláno do pracovních táborů, hlavně do Kazašské SSR a na Sibiř. Konflikt mezi vládními úřady v Kišiněvě a úřady Podněstří začal v letech 1989–1990 a týkal se snah částí moldavských politiků, kteří chtěli připojit Moldavsko k Rumunsku a zavést jako státní jazyk rumunštinu (psanou latinkou). To byl však problém pro občany z Podněstří hovořící většinou rusky, kteří používají cyrilici, ale i pro Gagauzy z jižního Moldavska hovořící gagauzsky. V září 1990 se Podněsterská moldavská SSR vyhlásila součástí Sovětského svazu. V srpnu 1991 nezávislost na Sovětském svazu vyhlásilo také Moldavsko, ale v prosinci téhož roku si Podněstersko zvolilo za prezidenta Igora Smirnova a na základě referenda vyhlásilo nezávislost na Moldavsku. Dnes je oficiálním státním jazykem Moldavské republiky moldavština (psaná latinkou); jazykem Podněsterské moldavské republiky moldavština (psaná cyrilicí), ruština a ukrajinština. V roce 1994 se uskutečnilo referendum, ve kterém většina obyvatelstva Moldavské republiky odmítla spojení s Rumunskem.
Podněstří je stále obkopeno několika hlídacími pásy. Jedná se o přísnou kontrolu moldavských celníků, či setkání s ruskou armádou. V dubnu 2008 se po sedmi letech setkal prezident Moldavska Vladimir Voronin s podněsterským neuznaným prezidentem Igorem Smirnovem. Veřejnost očekávala s napětím výsledky schůzky, ale její závěr byl čistě deklarativní. V politické ani společenské rovině se v Podněstří vztah k Moldavsku téměř nezměnil.
Co se týče vyřešení podněsterského "zamrzlého konfliktu", tak je situace můžeme říci stálá. Při zachování územní celistvosti Moldavska je jen velmi málo pravděpodobné, že by náhle po téměř 20 letech měl přijít tak prudký zlom. Zatím tomu nic nenasvědčuje.
Autor: Novotná Zuzana, 2.D, 2013