| Kontinent: | Asie |
| Zasažené území: | Celé území státu |
| Doba vzniku konfliktu: | 1947 |
| Důvod konfliktu: | Rozdělení Indie na dva státy |
| Odhad počtu obětí: | Miliony lidí |
| Současný stav: | Teroristické útoky přetrvávají stále |
| 1947 | - | Začátek konfliktů s Indií |
| 1970 | - | Odtržení Bangladéše |
| 1977 | - | Volební vítězství Pákistánské lidové strany |
| 1999 | - | Moci se chopil generál Parvíz Mušaraf |
| 2007 | - | Úspěšný atentát na Bénázir Bhuttovou |
| 2011 | - | Byl zabit Usáma bin Ládin |
Ministerským předsedou a později prezidentem Pákistánu byl zvolen Zulfikár Alí Bhutto. Volební vítězství jeho Pákistanské lidové strany v roce 1977 vyvolalo bouřlivé protesty. Ty vyústily ve vojenský převrat vedený generálem Zijáluem Hakem. Bhutto byl uvězněn, odsouzen a popraven. Po smrti Haka v roce 1988 se konaly volby a opět vyhrála Pákistánská lidová strana, která byla vedená Bhuttovou dcerou Bénázir Bhuttovou. V roce 1990 byla její vláda sesazena ve prospěch vlády usilující o striktní uplatňování islámských tradic. Důvodem bylo také podezření z korupce. V roce 1993 byla Bhuttová opět zvolena. Napomohla finančně nástupu Talibanu v sousedním Afghánistánu, od kterého si slibovala stabilizaci oblasti. V roce 1996 musela opět odstoupit, protože byla znovu obviněna z korupce. Bhuttová odešla do exilu do SAE (do Dubaje) v roce 1998.
V roce 1999 provedl generál pákistánské armády Parvíz Mušaraf puč a chopil se moci. Začal se prezentovat jako spojenec USA a bojovník proti terorismu. Sám přežil několik pokusů o atentát. Západem mu bylo vyčítáno, že jako prezident Pákistánu je i vrchní velitel vojsk. Po 11. září 2001 se angažoval jako spojenec USA při svržení afgánského Talibanu. Parvíz Mušaraf se v roce 2007 vzdal velení armády a dokonce povolil Bénázir Bhuttové návrat do vlasti z exilu. Bhuttová se vrátila do Pákistánu 18. října 2007. Hned po příjezdu se stala terčem neúspěšného atentátu. Bhuttová začala kampaň na nadcházející parlamentní volby, ale 27. prosince 2007 byl na ní spáchán úspěšný atentát. Pákistánská vláda obvinila Al-Kaidu, která se snaží v Pákistánu vyvolat chaos. Pákistánská lidová strana je ale přesvědčena, že Bhuttová byla zavražděna na příkaz Mušarafovy vlády.
22. listopadu 2007 bylo Pákistánu pozastaveno členství v Commonwealthu. Prezident Parvíz Mušaraf nesplnil požadavky na ukončení výjimečného stavu a rezignování na funkci velitele armády. Avšak po demokratických volbách na začátku roku 2008 se Pákistán opět stal členem Commonwealthu.
Země se potýká se sílící mocí islámských radikálů. Velice časté jsou srážky vojska s radikály a protivládní demonstrace. Po těchto událostech vláda velice často vyvolává výjimečný stav, který někdy trvá až nepřirozeně dlouho. Centrální vláda nemá žádnou kontrolu nad územím při hranici s Afghánistánem, kde kvete obchod se zbraněmi a drogami. Toto území je pod kontrolou místních kmenových vůdců, kteří většinou podporují svržený Taliban a teroristickou organizaci Al-Kaidu. Ukrýval se zde i terorista Usáma bin Ládin, ale 1.5.2011 ho americká armáda zabila v jeho sídle. Pákistánská armáda začala naplno bojovat s radikály na severozápadě země na začátku roku 2008. Své útoky provádí hlavně v oblasti severního a jižního Vazíristánu, není však dobře vyzbrojena a radikálové se mohou opřít o podporu místních obyvatel, kteří s nimi většinou sympatizují. Dalším už méně známým problémem Pákistánu je snaha jihozápadní provincie Balúčistánu vytvořit nezávislý stát. Boj za nezávislost v této největší a nejméně zalidněné provincii vypukly v 70. letech 20. století pod vedením Akbara Bugtiho a Balúčistánské osvobozenecké armády (BLA). Ozbrojené střety v malé míře trvají dodnes. Dolní komora parlamentu na návrh prezidenta Zárdarího a premiéra Kíláního schválila 8. dubna 2010 změnu ústavy. Touto změnou se výkonná moc vrátila do rukou parlamentu a předsedy vlády, jak to platilo do roku 1973, prezident zastává reprezentativní roli. Už nemůže odvolat premiéra, rozpustit parlament ani jmenovat náčelníka generálního štábu a předsedu volební komise. Větší pravomoci získaly provincie. Současným premiérem je Rádža Parvíz Ašraf z Pákistánské lidové strany, který nastoupil do úřadu v červnu 2012.
Vliv armády na politiku země je značný přes to, že je Pákistán od svého vzniku demokratickou republikou, vystřídal již několik vojenských vlád. Státním náboženstvím Pákistánu je Islám. Domníváme se, že možné je v dnešní době cokoliv, takže nikdo nemůžeš říct, co se stane v budoucnu. Nemůžeme předpokládat, kdo co chystá, ale s největší pravděpodobností to bude nadále tak, jako to bylo doposud. Ať už to bude spor z politických nebo náboženských důvodů, přetrvávat bude i nadále.
Autor:Martina Dvořáková, 2.D, 2013