Kontinent: | Asie |
Zasažené území: | Téměř celý Írák |
Doba vzniku konfliktu: | 20.března 2003 |
Důvod konfliktu: | Vpád vojsk skupiny států vedených USA do Iráku v roce 2003 |
Odhad počtu obětí: | Okolo 100 000 obětí |
Současný stav: | Současný stav v zemi je mnohými pokládán za neuspokojivý a blízký občanské válce |
2002 | - | Krize s odzbrojením |
1.5.2003 | - | Invaze |
1.6.2004 | - | Rozmach povstalců |
1.7.2005 | - | Volby a přechodná Irácka vláda |
1.8.2006 | - | Stála Irácká vláda a rozmach občanské války |
1.9.2007 | - | Vzstup počtu amerických vojáků |
1.10.2008 | - | Zlepšení bezpečnostní situace |
1.11.2009 | - | Změna v Bílém domě |
1.12.2011 | - | Konec války |
Existují dvě perspektivy. První pokládá válku za jeden z vrcholných momentů imperialistických a mocenských snah Spojených států vedených zájmem uchvátit ropné zásoby v této oblasti a povzbudit tak svou ekonomickou situaci. Druhá, oficiální, považuje válku za důsledek skutečnosti, že Irák nedodržoval rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů k odzbrojení a také toho, že zemi vedl diktátorský režim Saddáma Husajna, který se dopouštěl zločinných skutků (např. vraždění Kurdů) a mohl napomáhat teroristickým útokům z 11. září 2001.
Násilí v zemi povolilo a bylo možné stáhnout velkou část amerických vojáků, ale stále se schyluje k občanským válkam. EU se snaží dohlížet na spravedlivý průběh voleb. Poslední parlamentní volby, které se v zemi konaly v roce 2010, přinesly naději na zlepšení v podobě dohody na dělbě moci mezi sunnity, šíity a Kurdy, která měla zajistit, aby se země nevrátila k diktatuře. Blok Irakíja, se stal největším volebním blokem, jenž z tohoto hlasování vzešel. Tyto naděje na demokracii však brzy pohasly, když dvojnásobný irácký premiér Núrí Málikí později z této dohody vycouval.
V zemi zůstávají velmi vážné problémy týkající se bezpečnosti, dodržování demokracie a lidských práv a také ekonomické nejistoty. Negativními následky této situace jsou postiženy právě ty nejzranitelnější skupiny: například uprchlíci, kteří tvoří 10 % obyvatelstva, národnostní menšiny, ženy, náboženské menšiny a děti. Zpolitizované soudnictví je zneužíváno a zmanipulováno, nezaměstnanost roste, veřejné služby se zhoršily.
Přijde nástup nového volebního cyklu, který začíná dubnovými místními volbami. Ten může představovat další příležitost k nasměrování Iráku na správnou cestu, ale jen tehdy, bude-li hlasování svobodné a počítání hlasů spravedlivé. Současná vláda však nedokáže nad svobodnými a spravedlivými volbami dohlížet. Je třeba zavést významná opatření včetně aktivní účasti neutrálních mezinárodních agentur a pozorovatelů, kteří by kontrolovali vládu a zajišťovali, že voliči budou moci vyjádřit svůj názor. Iráčané, kteří už si užili dost sektářských politických stran, snad dostanou možnost svobodně si vybrat kandidáty s nesektářským a nerasistickým programem. A vzhledem k novému zákonu, který omezuje počet funkčních období ve vysokých úřadech na dvě, se na mocenských pozicích Iráčané snad dočkají nových a zodpovědných představitelů. Jen dělba moci, usmíření a zodpovědnost jsou pro Irák jedinou cestou vpřed.
Autor: Sabina Jarošová, 2.D, 2013