Zvláště chráněná území ČR Národní parky Chráněné krajinné oblasti Maloplošná chráněná území Táborska

Jizerské hory

(CHKO)

Lokalita

Jizerské hory jsou geomorfologickým celkem a nejsevernějším pohořím Česka. Pohoří bylo nazváno podle řeky Jizery, která pramení na svazích Smrku, což je nejvyšší hora české části hor. Podstatná část jizerských hor se nachází v Polsku, kde také leží nejvyšší vrchol celých Jizerských hor, kterým je Wysoka Kopa(1126 m).

Rok vyhlášení 1. 1. 1968
Rozloha 368 km²
Nadmořská výška 320 – 1124 m (Smrk)
rašeliniště Jizerky

Předměty ochrany

Chráněná krajinná oblast Jizerské hory byla vyhlášena v r. 1967 (s účinností od 1. 1. 1968) na území okresů Liberec, Jablonec nad Nisou a Semily. Rozkládá se na větší části plochy Jizerských hor a na východě přímo sousedí s Krkonošským národním parkem. Tato CHKO je jednou z nejstarších v českých zemích. Sídlo její správy je v Liberci.

Základní charakteristika

Sousedí s následujícími geomorfologickými jednotkami: Frýdlantská pahorkatina, Kotlina Jeleniogórska, Krkonoše, Krkonošské podhůří, Ještědsko-kozákovský hřbet a Žitavská pánev. Základní rysy podnebí jsou dány polohou pohoří ve středu Evropy a tím, že jde o první vyšší celistvý útvar na severozápadním okraji Krkonošsko-jesenické soustavy. Na jejich poměrně malé rozloze se střídají různé terénní útvary, které výraznou měrou ovlivňují místní klimatické podmínky a způsobují jejich velkou proměnlivost.

Podoba a rozmanitost přírody jizerských hor je do značné míry určena jejich žulovým podložím, polohou, nadmořskou výškou, klimatickými podmínkami a v poslední době i radikální změnou přírodního prostředí náhorní plošiny. Na rozdíl od sousedních Krkonoš chybí v Jizerských horách přirozené alpinské a subalpinské vegetační pásmo, nejsou zde ani ledovcové kary s lavinovými dráhami, flora (smíšené lesy) i fauna (jelen evropský, prase divoké, daňci,mufloni,snci, rejsek horský, netopýři..) je proti Krkonoším chudší. Výjimkou z této chudosti je příroda na čedičovém vrchu Bukovci.

Pro vodní režim oblasti mají zásadní význam rašeliniště. V horách je přes 50 rašelinišť o celkové ploše přesahující 250 ha, jejich mohutnost je až několik metrů. Největšími rašeliništi jsou Rašeliniště Jizery a Rašeliniště Jizerky. Většina rašelinišť je přísně chráněna a tedy běžně nepřístupná, Rašeliniště Jizerky a Na Čihadle však byla částečně zpřístupněna.

Jizerské hory jsou oblíbenou turistickou, rekreační a také sportovní oblastí. V létě jsou oblíbeným terénem pro turistické a cykloturistické výpravy. V zimě je v horách vedena síť běžkařských stop nazývaná Jizerská magistrála. Na české straně hor se odehrává závod v běhu na lyžích – Jizerská padesátka. (Český Klub českých turistů vznikl v Liberci 10. 3. 1900, zaměřil se však převážně na oblast Podještědí.) Na straně polské je takovým závodem Bieg Piastów.

Krajina Jizerských hor:

Rozhledna na vrcholu Smrku
rašeliniště Jizerky

V rámci CHKO Jizerské hory jsou vyhlášena maloplošná zvláště chráněná území:

Na tomto území se dále nachází:

Použitá literatura

Jako zdroje těchto informací jsem použil/a následující literaturu:

  1. Wikipedie
  2. www.jizerky.eu
  3. web správy CHKO Jizerké hory

Jana Ťoupalíková, 2.C, 2010