Český les tvoří pohraniční pohoří od domažlické části Českého lesa po Dyleňský les. Je geomorfologickým pokračováním Šumavy.
Rok vyhlášení | 1. srpna 2005 |
---|---|
Katastrální území | Zahrnuje nejcennější území příhraničního pásu hor Českého lesa a to od Broumova v okrese Tachov až po Českou Kubici v okrese Domažlice. |
Rozloha | 470 km² |
Nadmořská výška | max 1042 m (Čerchov) |
Dnes se ukazuje význam Českého lesa z hlediska ochrany přírody v podobě původních lesních společenstvech na různých stanovištích, které jsou cenné pro svoji zachovalost v rámci celé České republiky. Jedná se o různá společenstva bučin a jedlobučin až o podmáčené smrčiny a vrchoviště s výskytem borovice blatky.
Český les tvoří pohraniční pohoří od domažlické části Českého lesa po Dyleňský les. Je geomorfologickým pokračováním Šumavy.
Délka pohoří je přes 80 km, šířka do 15 km. Typickým rysem tohoto celku jsou ploché hřbety (kerného a klenbového typu) a široká mělká údolí. Občas vystupují suky a strukturní hřbety s tvary zvětrávání a odnosu. Český les tvoří převážně proterozoické (starohorní) krystalické horniny – ruly. V menší míře se vyskytují granity. Východní svahy jsou z důvodu výskytu zlomových linií příkřejší.
Krajina je velmi podobná Šumavě (tvary povrchu, lesnatostí, řídkým osídlením), je však v průměru o 300–500 m nižší. Jako celek nebyl až donedávna Český les chráněným územím, nyní je zde již vyhlášena CHKO. Je zde však i řada menších chráněných území. Lesní porosty zaujímají většinu ploch, původní jedlobučiny vystřídaly (až na malé výjimky) smrkové monokultury. Výchozími místy pro Český les jsou Tachov, Rozvadov, Přimda, Poběžovice a Klenčí pod Čerchovem
Do roku 1990 byla velká část oblasti v hraničním pásmu a tím byla veškerá hospodářská činnost dosti omezena. Většina obcí s odsunem německého obyvatelstva zanikla, což přispělo i k tomu, že se jedná o území relativně nenarušené lidskými zásahy. Velkoplošná ochrana tohoto území nebyla v minulosti zvažována právě z důvodů existence hraničního pásma, i když si ochrana přírody uvědomovala přírodovědecký význam celé oblasti
Český les se stále více ukazuje jako významné studijní území vývoje vegetace v jednotlivých sukcesních stádiích v jednotlivých vegetačních stupních na plochách obcí zaniklých po druhé světové válce.
Klima hor je úměrné nadmořské výšce, sněhová pokrývka v posledních letech nebývá stálá. Průměrné roční srážky se pohybují od 800 do 1 100 mm, průměrná roční teplota 4,5–7 °C. Po II. sv. válce byla celá oblast téměř vysídlena a po dobudování „železné“ opony se stala z větší částí nedostupnou. Přírodě taková izolace samozřejmě prospěla. Dnes je zde množství značených i neznačených cest, ideálních pro turistiku. Za dobrých sněhových podmínek (lépe se předem informovat) krásné terény pro lyžařské výpravy. Zázemí (turistická infrastruktura) vzniká postupně a je již na relativně dobré úrovni. Z hlediska zdolávání tisícovek je Český les otázkou jednoho dne, nejlépe při cestě na šumavské tisícovky.
Mapa CHKO Český les s návrhem zónace
Jako zdroje těchto informací jsem použila následující literaturu:
Autor: Veronika Čistecká, 2.C, 2010