Poodří

Jedná se o zachovalou údolní nivu Odry s pestrým mikroreliéfem, vzniklým jejím vývojem ve čtvrtohorách a následně hospodářským využíváním po středověké kolonizaci ve 13. a 14. století. Území je typické a ojedinělé zachovalým vodním režimem a niva je každoročně zaplavována. Dále pak v národním měřítku charakterem meandrujícího toku Odry, na kterou navazují systémy ramen a tůní v různém stupni zazemnění. Lesy zabírají asi 10 % území CHKO Poodří. V lesích se vyskytuje poměrně hojně habr obecný (Carpinus betulus), dub letní (Quercus robur), nebo lípa srdčitá (Tilia cordata). Velkým podílem trvalých travních porostů s hojnou rozptýlenou zelení (unikátní souvislý komplex cca 2 300 ha aluviálních luk), lužními lesy v nivě (zastoupení dubu a jasanu téměř 50 %), dubohabřinami na terasách Odry a konečně rybničními soustavami. Oblast byla v roce 1993 zařazena k mokřadním územím Ramsarské konvence. Nejcennější lokality jsou chráněny v menších chráněných územích (NPR Polanská niva, PR Polanský les, PR Kotvice), ale i další se připravují k vyhlášení. Území je místem výskytu řady ohrožených druhů především vodní a mokřadní květeny a zvířeny. V CHKO Poodří se vyskytuje mnoho jak vodních, tak i lučních a lesních rostlin. U vodních ploch se často vyskytují především ostřice a rákos.

Přírodní prostředí oblasti s bohatstvím vodních ploch, luk a vysokých stromů je vyhledávaným hnízdištěm velkého počtu ptačích druhů, a to jak vodních bahňáků, tak i drobných pěvců. Pestrost zdejších ptačích populací je podmíněna zejména tím, že celé území oblasti leží na jedné z hlavních tažných cest ptáků střední Evropou, která probíhá Moravskou bránou od severu k jihu. Právě na území oblasti se ptačí tahy zahušťují do úzkého koridoru mezi Oderskými vrchy a západními výběžky Beskyd, aby se pak jižněji znovu rozptýlily do údolních niv řeky Moravy, Bečvy a Dyje. Proto se stalo toto území již od nepaměti významným útočištěm, místem odpočinku a z části i zimovištěm tažného ptactva. CHKO Poodří tvoří část výrazné říční nivy, která zahrnuje mokřadní ekosystémy mezinárodního významu, zejména též z ornitologického hlediska. Navíc se jedná též o jeden z posledních relativně zachovalých krajinných celků s pestrými, především mokřadními ekosystémy, svým charakterem ničím nezastupitelnými. Proto má území oblasti evropský význam a počítá se s jeho zařazením do sítě "chráněných wetlandů - zvodnělých území" v rámci Mezinárodní dohody o ochraně humidních území, tzv. Ramsarské konvence. Významné je zde i uchování největšího komplexu lužních luk v ČR v pruhu asi 22km dlouhém o rozloze přes 2100ha. Významná pro vodní floru i faunu je též řada zdejších rybníků, situovaných zejména v úseku mezi Studénkou a Ostravou.

Celková plocha maloplošných zvláště chráněných území v rámci CHKO Poodří činí 681,76 ha, což je 8,36 % její rozlohy. Na území CHKO Poodří je v současné době vyhlášeno celkem 10 zvláště chráněných území: 1 národní přírodní rezervace (NPR), 7 přírodních rezervací (PR) a 2 přírodní památky (PP). Nejstarší MZCHÚ je PR Polanský les vyhlášená v roce 1970 a nejmladší PR Bažantula vyhlášená v roce 2009. Stále však zůstává několik území pouze v návrhu a Správě CHKO Poodří se je dlouhodobě nedaří vyhlásit.