Pálava

Pálava se nachází v severozápadním výběžku Panonské nížiny v nejteplejší a téměř nejsušší oblasti České republiky, což umožňuje jak pěstování vinné révy, tak výskyt mnoha druhů rostlin, které u nás nikde jinde nerostou. Pestrá mozaika skalních suchých trávníků, lemových společenstev, suchomilných křovin a teplomilných doubrav na svazích Děvína, která vznikla z části pod vlivem pastvy, se označuje jako krasová lesostep.Na plošinách Milovického lesa převládají rozvolněné sprašové doubravy s druhově bohatým bylinným podrostem, na severně orientovaných svazích a v údolích je nahrazují panonské dubohabřiny. V okolí Křivého jezera v nivě Dyje zůstaly zachovány porosty tvrdého luhu s dubem letním a jasanem úzkolistým a nevelké plochy zaplavovaných luk. Na západním břehu rybníka Nesytu u Sedlce dosud přežívají zbytky slanomilné vegetace, která byla v minulosti na zasolených pastvinách jižní Moravy téměř běžná.Vzhledem k zeměpisné poloze a velké různorodosti stanovišť na Pálavě i v jejím okolí nalezneme mnoho druhů, které se v České republice vyskytují pouze zde nebo které odtud dokonce byly poprvé vědecky popsány. Mezi běžné živočichy lze dosud počítat jinde ubývajícího roháče velkého a tesaříka obrovského, velmi hojný je otakárek ovocný a o. fenyklový. Štěrbiny a jeskyně ve vápencových útesech, duté stromy a lidské stavby hostí v létě i v zimě mnohé druhy netopýrů. Nejsilnější populace v České republice zde má např. strakapoud jižní, pěnice vlašská a strnad luční, na sousedních NPR Křivé jezero - zaplavované louky novomlýnských nádržích zimuje v hojném počtu orel mořský.Ani krajina Pálavy nebyla v minulosti ušetřena četných neuvážených a nežádoucích zásahů. Velká část Turoldu a Svatého kopečku byla zničena těžbou vápence, zatímco Janičův vrch byl odtěžen zcela. Velké rozlohy půd na svažitých pozemcích jsou postiženy erozí, jinde byl krajinný ráz narušen terasováním pozemků. Další škody způsobilo použití nebezpečných pesticidů, a to zejména ve vinicích. Oborní chov zvěře na Děvíně byl sice už zrušen, obory v Milovickém lese s nadměrnými stavy zvěře však dosud existují. Přesto je chráněná krajinná oblast Pálava příkladem území, jehož využívání nemá ničivý účinek na dochovaný stav přírodního prostředí.