| geomorfologické začlenění | provincie | Česká vysočina |
| subprovincie | Krkonošsko-jesenická | |
| oblast | Orlická | |
| celek | Orlické hory | |
| rozloha celku | 341 km² | |
| kraj | Královéhradecký | |
| okres | Rychnov nad Kněžnou | |
| nejbližší obec | Deštná v Orlických horách | |
| čtverec mapy KČT | 27 Orlické hory, B-2 | |
| souřadnice WGS84 (GPS) | 50°18'5.66" N, 16°23'51.55" E | |
| nadmořská výška vrcholu | 1115 m | |
Velká Deštná se dříve nazývala Sedmihradská hora.
Je to nejvyšší hora Orlických hor zároveň s nejmenší rozhlednou, která má tvar pyramidy a je vysoká pouchých 5 metrů.
Velká Deštná je velmi výrazný plochý široký strukturní hřbet, který je asymetrický s příkřejšími severovýchodními svahy.
Vyskytují se zde skalní tvary zvětrávání a odnosu a balvanových proudů. Vrchol je odlesněn, ale většinu zbývajícího porostu tvoří smrky.
Rozhlednu původně vystavěli náchodští skauti roku 1992, jako dárek pro zdejšího hajného Štefana Matějka.
Z rozhledny je za dobrého počasí výhled na Sněžku a další vrcholy krkonoš, na jihovýchodní straně na Kralický sněžník a za ním na panoráma Jeseníků.
V příhraniční horské části okresu Rychnov nad Kněžnou, Ústí nad Orlicí a Náchod leží Orlické hory. Částí Orlických hor je i chráněná krajinná oblast, která byla vyhlášena dne 28. prosince 1969 s cílem chránit a uchovat harmonicky vyváženou krajinu Orlických hor. Tato CHKO se rozkládá na území okresu Rychnov nad Kněžnou, nevelkou částí zasahuje do okresu Ústí nad Orlicí a zaujímá nejhodnotnější území Orlických hor od Olešnice v Orlických horách až po Čihák.
Orlické hory se rozkládají v severní části východních Čech. Tvoří část severní hranice České republiky s Polskem. Celé pásmo hor je 55 km dlouhé a jeho šířka kolísá v rozmezí 3 - 8 km. Nejvyšší a plošně nejrozsáhlejší část Orlických hor tvoří severozápadně Deštenská hornatina. Hřeben tvoří od severu Vrchmezí (1084 m), Šerlich (1027 m), Malá Deštná (1090 m), Velká Deštná (1115 m n. m. - nejvyšší hora Orlických hor), Jelenka (1097 m n. m.), Koruna (1099 m n. m.), Homole (1001 m n. m.), Tetřevec (1043 m n. m.), Kunštátská kaple (1035 m n. m.) a Anenský vrch (995 m n. m.). Severovýchodní příkrý svah je založen na zlomové tektonické linii. Jihozápadní svahy vybíhají rozsochami, např. Sedloňovský vrch (1050 m n. m.), Maruša (1042 m n. m.) a Zakletý (991 m n. m. - v obci Říčky, 5 km od Rokytnice v O.h.), oddělenými přítoky horní Bělé, Zdobnice a Říčky.
Autor: Ilona Rytířová, 2.B
