| geomorfologické začlenění | provincie | Česká vysočina |
| subprovincie | Krkonošsko - jesenická | |
| oblast | Jesenická | |
| celek | Králický Sněžník | |
| rozloha celku | 76 km² | |
| kraj | Pardubický | |
| okres | Ústí nad Orlicí | |
| nejbližší obec | Staré město | |
| čtverec mapy KČT | 53 Králický Sněžník, A-2 | |
| souřadnice WGS84 (GPS) | 50°12'26" N, 16°50'52" E | |
| nadmořská výška vrcholu | 1424 m | |
Králický Sněžník je nejvyšším vrcholem stejnojmenného pohoří a dosahuje výšky 1424 m. Jde o výrazný suk s plochým temenem 5 km severozápadně od Stříbrnic na hranici s Polskem.
Vrchol Králického Sněžníku byl přímo předurčen pro stavbu rozhledny. Stavba započala roku 1895 vznikem Kladského turistického spolku. Věže dosahovaly výšky 33,5 a 30 m a měly vyhlídkové plošiny. Především vlivem drsného počasí byla rozhledna 11. října 1973 stržena z důvodu bezpečnosti návštěvníků. Z rozvalin rozhledny na polské straně je ideální kruhový rozhled.
Při vrcholu je vyvinuto primární alpínské bezlesí. Východní hřeben od západního odděluje až 600m hluboké údolí Moravy, směrem na západ strmě spadá do Kladské kotliny a směrem na východ do Staroměstské kotliny. 700 m jihozápadně od vrcholu se nacházejí Vlaštovčí kameny – jedná se o mrazové skalní sruby s kamenným mořem. Na jižním svahu 300 m pod vrcholem najdeme pramen Moravy, největší moravské řeky. Zhruba 0,5 km jihovýchodně z vrcholu leží základy zbořené chaty se soškou slůněte. Tato silueta slůněte je znakem naučné stezky a neoficiálním symbolem Králického Sněžníku. Těsně pod vrcholem je umístěna od roku 1932.
Důležitou zajímavostí je také kamenný trojmezník, který tvoří hranici mezi královstvím českým, markrabstvím moravským a hrabstvím kladenským.
Králický Sněžník je vysoká, členitá hornatina na rozhraní Čech, Moravy a
Kladska, při hranici s Polskem. Jedná se o třetí nejvyšší pohoří v České
republice. Větší část této hornatiny náleží Polsku, kde je také národní park.
Z geologického hlediska převládají ruly, migmatity a svory s místními vložkami křemenců a vápenců. Klenba se zlomovými svahy tvoří základ. V dobách ledových se zde nevyskytovaly ledovce, byly zde pouze mrazové pustiny se sněhovými poli. Na četné systémy zlomů jsou vázány vydatné prameny. Nejdelším tokem v pohoří je Morava, která zde pramení a po 10 km odtud odtéká jako malá říčka u obce Dolní Morava.
Pohoří je z velké části zalesněno smrčinami, bučin a jedlí, které jsou pro tuto oblast přirozené se zachovalo málo. Velká část masivu spadá do NPR Králický Sněžník, s rozlohou 1740 ha a ochranným pásmem se řadí k největším v ČR. Předmětem ochrany jsou alpínské hole, rašeliniště, původní lesní porosty, krasové a periglaciální jevy. Vyskytuje se zde velké množství chráněných rostlin a živočichů, zejména ptactva. Vyskytuje se zde např.: chřástal polní, čáp černý, jeřábek lesní, výr velký, kulíšek nejmenší, sýc rousný, ledňáček říční, žluna šedá, datel černý, linduška horská, kos horský, ťuhýk obecný.
Celá oblast je obydlena pouze na okrajích. Mimo pohoří leží výchozí místa, kterými jsou Králíky, Hanušovice či Staré Město.
Pohořím Králického Sněžníku vede naučná stezka , která má 15 zastavení. Začíná na parkovišti v severní části obce Dolní Morava v 695 m n. m. a vede po žluté turistické značce údolím řeky Moravy až k jejímu prameni pod vrcholem Králického Sněžníku. Dále pokračuje po červené turistické značce k rozcestí nad Adéliným pramenem, odkud vede po žluté značce a končí v 899 m n. m. u chaty Návrší přes pramen Moravy do obce Dolní Morava. Jednotlivá zastavení jsou pojmenována takto:
Přístup z důvodu ochrany území pouze po značených cestách, kterých je však v oblasti dostatek.
Autor: Renáta Bednářová, 2.B