| geomorfologické začlenění | provincie | Česká vysočina |
| subprovincie | Krušnohorská | |
| oblast | Krušnohorská hornatina | |
| celek | Krušné hory | |
| rozloha celku | 1607 km² | |
| kraj | Karlovarský | |
| okres | Karlovy Vary | |
| nejbližší obec | Boží Dar | |
| čtverec mapy KČT | 4 Karlovarsko, C-3 | |
| souřadnice WGS84 (GPS) | 50°23'46.01" N, 12°58'3.68" E | |
| nadmořská výška vrcholu | 1244 m | |
Klínovec je plochý, z dálky viditelný výrazný vrchol ležící 3,5 kilometru jihovýchodně od Božího Daru. Jedná se o nejvyšší vrchol Krušných hor
a celé Krušnohorské soustavy vůbec. Z geologického hlediska jde o strukturní hřbet ze svorů a ortorul, na jehož svazích se vyskytují menší
skalní útvary. Průměrná roční teplota na vrcholu je 2,7 °C, průměrné roční srážky se pohybují okolo 1 050 mm. Sněhová pokrývka vydrží
přibližně 140 dní s maximy v březnu (průměrně 1 m, někdy i přes 2,5 m). Při dobré viditelnosti prvotřídní rozhledový bod s výhledy až na
Ještěd (HLV 344; 1012 m) a Šumavu, vzdálené 150 kilometrů. První rozhledna zde stála již v roce 1817, dnešní osmiboká kamenná pochází
z roku 1884 a měří 24 metrů. Mezi lety 1895 – 1929 zde byl postaven a upravován hostinec, jehož součástí je i výstavní hala se stylovým
kazetovým stropem, zobrazující znaky krušnohorských měst. Po roce 1989 celý vrcholový komplex objektů postupně chátral, v roce 2005 začala
postupná rekonstrukce, která však byla následně opět zastavena. Hlavní dominantu Klínovce ovšem tvoří 80 metrů vysoká telekomunikační věž.
Na vrchol vede sedačková lanovka a několik lyžařských vleků (nejlepší sněhové podmínky v Krušných horách). Kolem vrcholu jsou udržované
zimní lyžařské tratě, v létě cyklostezky. 200 metrů západně od vrcholu nad silnicí vytéká pramen. Klínovec je zalesněn poškozenými smrkovými lesy.
Zajímavostí Klínovce je, že se jedná o nejvyšší vrchol České republiky neležící v žádném chráněném území přírody (NP, CHKO, NPR).
Netradiční je i geodetický bod, který je na Klínovci zapuštěn do úrovně asfaltové komunikace.
Výrazné pohoří na severozápadě Čech, součást Krušnohorské hornatiny. Probíhá od jihozápadu k severovýchodu v délce zhruba 130 km a šířce až 25 km. Tvoří hranici mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo. Nejvyšším vrcholem je v České republice Klínovec (HLV 86; 1244 m), na německé straně pak Fichtelberg (česky Smrčník, 1 216 m). Svahy do SRN jsou pozvolné, místy mírně rozčleněné vodními toky. Naproti tomu jsou svahy zlomového původu na české straně velmi strmé a vysoké, místy až 500 m. Vodní toky jsou do svahů výrazně zaříznuty a tvoří hluboká stinná údolí, často s inverzním charakterem klimatu. Vrcholová plošina je velmi málo členitá, s rozsáhlými zbytky zarovnaných prvohorních povrchů. K vyzdvižení došlo ve třetihorách, z tohoto období jsou i ojedinělé sopečné tvary, složené ze zbytků třetihorních lávových příkrovů.
Vegetace je silně poškozena oxidy síry z nedalekých uhelných elektráren. Ačkoliv se emise škodlivin v posledním desetiletí několikanásobně snížily, je jejich obsah v půdě stále devastující. Smrky, ale i břízy, umírají v 10 až 15 letech věku bez zjevných příčin. Proto probíhají pokusy s vysazováním i nepůvodních dřevin (pichlavý smrk, kanadská borovice), což však přináší mnoho odborných sporů. Obnova zničených lesů stojí ročně stovky milionů Kč, zejména letecké vápnění (také kontroverzní metoda, krátkodobě sice zlepšuje pH půdy a vody, posléze však účinek mizí a stromky hynou) a budování oplocenek s malými stromky (vysoká zvěř nechráněné výsadby spásá). Současný stav Krušných hor je ovšem o mnoho lepší než před 20 lety. Dlouhodobě schůdnou cestou k ozdravění hor se jeví celkové obohacení půdy a radikální snížení stavu přemnožené zvěře.
Krušné hory jako celek nejsou chráněny, nachází se zde přes 30 maloplošných chráněných území. Klimaticky tvoří Krušné hory první překážku převládajícímu západnímu proudění, takže na holých hřebenech často zuří vichřice, v zimě sněhové bouře. Při zimních oblevách sníh rychle mizí, a tak jsou pro lyžaře stabilní podmínky jen v nejvyšších částech a v lesních úsecích. Z celkové délky pohoří jsou tisícimetrové vrcholy soustředěny do krátkého úseku na východě Klínovecké hornatiny o délce 25 km a šířce 8 km, ostatní části dosahují nejvýše 800 až 950 m n. m. Výchozími místy pro nejvyšší část Krušných hor jsou Klášterec nad Ohří, Ostrov, Karlovy Vary a Nejdek, více v horách pak Kovářská, Měděnec, Abertamy, Pernink, Jáchymov, Boží Dar, Horní Blatná a Nové Hamry
Autor: Michaela Vaňková, 2.B