geomorfologické začlenění | provincie | Česká Vysočina |
subprovincie | Krkonošsko-jesenická | |
oblast | Krkonošská | |
celek | Ještědsko-kozákovský hřbet | |
rozloha celku | 200 km² | |
kraj | Liberecký | |
okres | Liberec | |
nejbližší obec | Liberec (Horní Hanychov) | |
čtverec mapy KČT | 20-21 Jizerské hory, F-1 | |
souřadnice WGS84 (GPS) | 50°43'58.08" N, 14°59'4.91" E | |
nadmořská výška vrcholu | 1012 m |
Ještěd je nejvyšší horou Ještědského hřbetu. S výškou 1012m je považován za jednu z dominant severních Čech. Hotel, restaurace a televizní vysílač na vrcholu Ještědu je pozoruhodná stavba ve tvaru rotačního hyperboloidu, která je jedním ze symbolů libereckého kraje. Stavba byla realizována v 60-tých letech 20. století, jejím architektem byl Karel Hubáček, který za ní získal prestižní Perretovu cenu Mezinárodní unie architektů. Dne 29. září 2005 byla budova usnesením vlády zařazena mezi národní kulturní památky České republiky (účinnosti nabylo 1. ledna 2006), což by mělo zvýšit její šance na zařazení do seznamu světového dědictví UNESCO. Tvar budovy – hyperboloid – byl zvolen kvůli na vrcholu panujícím povětrnostním podmínkám. Díky tomuto tvaru hotel dokonale navazuje na svahy hory a opticky tak horu dokončuje.
Ještě před výstavbou vysílače zde stál velký kříž. Ještědské kříže mají svoji dlouhou historii doloženou od roku 1737; prozatím poslední pochází z roku 1990. Jeho předchůdce byl v 80. letech 20. století tajně uříznut, údajně na pokyn tehdejšího komunistického předsedy národního výboru v Liberci.
Na výšku měří budova 94 metrů. Její nosnou konstrukcí je dvojice železobetonových soustředných válců zakotvených v základové desce uložené v křemencovém podloží. Vnitřní sloup má výšku 41 metrů a průměr 4,4 metru, na jeho vrcholu začíná anténní stožár. Vnější válec má výšku 22,5 metru a průměr 12,5 metru. Uvnitř sloupů se nacházejí schodiště a výtahy a jsou na nich ukotveny ocelové konstrukce jednotlivých podlaží. Anténa vysílače má výšku 17 metrů. V nejnižších dvou patrech je technické zázemí stavby: strojovna a provozní místnosti. Nad nimi se nachází vyhlídková terasa se vstupy do restaurace a hotelu. Vstupní hala, bufet, restaurace a hotelové místnosti zabírají čtveřici poschodí – ta mají plášť z hliníkových desek se speciálním povrchem proti vlivům povětrnosti, pod tímto pláštěm je ocelová konstrukce a izolační výplně. Další čtyři patra jsou určena spojovací technice. Tato část je zakryta průhlednými deskami nesenými lany ze skelných vláken tvarovanými tak, aby zachovávaly tvar stavby. K budově patří dvě parkoviště: v sedle u Ještědky je větší parkoviště pro 120 vozů a přímo na vrcholu je malé parkoviště pro zaměstnance hotelu a hotelové hosty.
V zimní sezóně nabízí Ještěd nový skiareál – 1 velká kabinová lanovka, 3 sedačkové lanovky, 5 moderních vleků, 13 km sjezdových tratí různých obtížností, a snowpark. V létě vás množství značených turistických a cyklistických tras láká k výletu do krásného okolí jizerských hor. Velmi atraktivním dopravním prostředkem je Ještědská lanovka, která vás rychle dopraví na vrchol hory. Těsně pod Ještědem se nachází Horní Hanychov, nejzápadnější městská část Liberce.
Ještědsko-kozákovským hřbetem označujeme výrazný hřbet hrásťového typu na severu Čech. Spolu s Lužickými a Jizerskými horami náleží do Krkonošské oblasti. Jeho délka činí téměř 60 km a šířka nepřesahuje 15 km. Na severozápadě začíná sedlem mezi Pískovým vrchem (547 m n. m.) v Lužických horách a Ostrým vrchem (514 m n. m.) již v Ještědsko-kozákovském hřbetu. Vrcholy se postupně zvyšují až přes 800 m n. m. a vrcholí mohutným sukem Ještědu (HLV 344; 1012 m), nejvyšším bodem celého pohoří a zároveň i jeho jedinou tisícovkou. Hřbet dále pokračuje k jihovýchodu, protínají jej hluboká údolí Mohelky a Jizery. Naposledy se nad 700 m n. m. vypíná vrcholem Kozákova (744 m n. m.).
Pohoří je budováno převážně křemenci, nižší části i sedimenty – pískovci. Zalesněný je téměř celý Ještědský hřbet až po Mohelku, další části pokrývá mozaika lesů, luk a polí. Významné jsou především zachovalé bučiny, často chráněné v přírodních rezervacích. Ještědsko-kozákovský hřbet jako celek není chráněn, jsou zde zřízeny četné rezervace a dva přírodní parky – Ještěd a Maloskalsko. Zimní turistika je vzhledem k nižším nadmořským výškám závislá na nestálých sněhových podmínkách, centrum lyžování je v oblasti Ještěd – Pláně pod Ještědem, včetně kvalitních sjezdových i běžeckých tratí.
Autor: Lenka Baborová, 2.B