geomorfologické začlenění | provincie | Česká vysočina |
subprovincie | Krkonošsko-jesenická subprovincie | |
oblast | Jesenická oblast | |
celek | Hrubý Jeseník | |
rozloha celku | 497 km² | |
kraj | Hranice krajů Olomouckého a Moravskoslezského | |
okres | Hranice okresů Šumperk a Bruntál | |
nejbližší obec | Karlova Studánka | |
čtverec mapy KČT | 55 Hrubý Jeseník, C-2 | |
souřadnice WGS84 (GPS) | 50°5´0.26" N, 17°13´51.73" E | |
nadmořská výška vrcholu | 1491 m |
Praděd je nejvyšší horou Moravy a pátou nejvyšší horou České vysočiny. Nachází se na území okresu Bruntál v oblasti nejdrsnějšího podnebí na Moravě - průměrná roční teplota je zde pouhých 0,9°C. Do roku 1959 zde stála kamenná rozhledna, ale dnes na vrcholu hory stojí 145 metrů vysoký vysílač. Vrchol Pradědu byl vyhlášen za přírodní rezervaci, která je součástí velkoplošné státní přírodní rezervace Praděd. Z vrcholu máme velmi široký rozhled na Pradědskou a Keprnickou hornatinu, město Jeseník, Bruntál, Králický Sněžník a za zvlášť příznivých podmínek je vidět až na Krkonoše a Vysoké Tatry.
Vrchol Pradědu byl v roce 1955 vyhlášen za přírodní rezervaci. Tato byla spolu s dalšími pěti rezervacemi územně propojena přičleněním okolních stejně hodnotných lesních i nelesních společenstev, takže je nyní chráněn pradědský hřeben od Jelení studánky až po Malý Děd. Ochrana území Vrcholu Pradědu o rozloze 497 ha spočívá v zachování alpínských a subalpínských ekosystémů, tj. přirozených smrčin, skal (Tabulové skály), a vrchovišť (Malý a Velký Děd).
Vzhledem k rozmanitosti území můžeme říci, že je zde poměrně pestrá květena. Ze vzácných a ohrožených rostlin se v rezervaci vyskytuje například vrba bylinná, řeřišnice rýtolistá, jestřábník alpský, zvonek okrouhlolistý sudetský nebo hořec tečkovaný. Nejhojněji se v této rezervaci vyskytují horské smrčiny.
Velký problém je zdejší nadměrný turistický ruch. Mnoho lyžařských vleků, sjezdovek, chat a motorových vozidel zhoršuje kvalitu životního prostředí. Při znečištění vrcholových částí totiž do původních rostlinných společenstev pronikají plevelné nížinné rostlinné druhy. Na starších turistických cestách po spádnici dochází k silným stržovým erozím, proto se nesmí chodit mimo značené cesty.
Hrubý Jeseník je jádrem nejsevernějšího cípu Moravy u státní hranice s Polskem. Na jeho území byla 19. června 1969 vyhlášena chráněná krajinná oblast Jeseníky. V oblasti dále leží masív Kralického Sněžníku, Rychlebské hory a Nízký Jeseník. První dvě zmiňovaná pohoří překračují nadmořskou výšku 1000 m. Nízký Jeseník s nejvyšší horou Slunečná (798 m. n. m) vytváří na východě oblasti mírně zvlněnou náhorní rovinu.
Oblast Jeseníků je bohatá především na lovnou zvěř (zejména kamzíci, srnci, jeleni, lišky a vzácně i mufloni). Ve smrkových lesích bychom našli a několik zástupců ptactva, jako třeba budníček, křivka, hýl, sojka nebo strakapoud. Nebylo by záhodno opomenout rostlinstvo, protože Jeseníky vynikají bohatstvím květeny. To je způsobeno výškovou rozmanitostí zdejší krajiny. Nejvyšší vrcholy této oblasti jsou bezlesé, ale za to plné kvetoucích rostlin, jako je třeba sasanka narcisokvětá, zvonek vousatý, keprníček nacholistý, suchopýr pochvatý a další.
Autor: Simona Sládková, 2.D