| geomorfologické začlenění | provincie | Česká vysočina |
| subprovincie | Krkonošsko - jesenická | |
| oblast | Jesenická | |
| celek | Hanušovická vrchovina | |
| rozloha celku | 793 km² | |
| kraj | Pardubický, Olomoucký | |
| okres | Ústí nad Orlicí, Šumperk | |
| obec | Králíky, 5 km severozápadně | |
| čtverec mapy KČT | 53 Králický Sněžník, D-2 | |
| souřadnice WGS84 (GPS) | 50°3'24,6" N, 16°48'46,43" E | |
| nadmořská výška vrcholu | 1003 m | |
Jeřáb (německy Ebereschberg) je nejvyšší vrchol a zároveň jediná „tisícovka“ Hanušovické vrchoviny. Nacházel se mimo značené turistické cesty 1,5 km západně od Svaté Trojice a 2,5 km východně od Horní Orlice, v současnosti již přes něj přechází modrá turistická značka. Je téměř zcela zalesněný, převážně smrkovými porosty, velice dobrý výhled především na sousední masiv Králického Sněžníku umožňují paseky po polomech.
V západních svazích se nachází Přírodní park Jeřáb s pramenem Tiché Orlice. Jeho součástí je i Křížová hora nad obcí Červená Voda. V okolí nalezneme povodí řeky Moravy. Území tvoří především krystalické břidlice a jiné metamorfované horniny orlicko – kladského krystalinika. Nejbližší přístup je z osady Hedeč po ŽTZ, ze které se odbočí neznačenou lesní cestou na samotný vrchol - 3,5 km.
Členitá Hanušovická vrchovina (německy Hannsdorfer Bergland; dříve spolu s Mohelnickou brázdou a Zábřežskou vrchovinou Jižní podhoří Hrubého Jeseníku) na severní Moravě je součástí Jesenické oblasti. Vyplňuje prostor mezi Orlickými horami, Králickým Sněžníkem, Rychlebskými horami a Hrubým Jeseníkem převážně v Olomouckém a částečně Pardubickém kraji. Název dostala podle města Hanušovice. Na jihu přechází v Hornomoravský úval a Nízký Jeseník.
Jde o naše nejnižší tisícimetrové pohoří s rozlohou 793 km². Nejvyšším vrcholem a také jedinou „ tisícovkou“ této vrchoviny je Jeřáb (1003 m n.m.). Velká část Hanušovické vrchoviny nedosahuje 800 m n. m., pouze v Branenské vrchovině je více vyšších vrcholů (kromě Jeřábu vrcholy Bouda 956 m n. m., Kamenec 914 m n. m. a Čečel 839 m n. m.).
Ve složení převládají krystalické břidlice a zvrásněné prvohorní, níže poté kvartérní sedimenty (usazeniny). Celkově jde o systémy hřbetů a hlubokých údolí, místy se skalními útvary, které jsou převážně izolované skály, skalní hradby, mrazové sruby. Většina celku spadá do povodí Moravy, která tvoří i osu celé vrchoviny.
Velkoplošné chráněné území zde není, pouze několik přírodních rezervací a památek. Krajina je velmi rozmanitá, od měst a průmyslových areálů přes zemědělskou krajinu až k zalesněným neobydleným hřebenům. Lesy jsou koncentrovány přirozeně ve vyšších polohách, nejvyšší lesnatost má pak Branenská vrchovina. V druhové skladbě převládají smrkové monokultury.
Klima je díky nižším nadmořských výškách mírné, v oblasti Jeřábu s průměrnou roční teplotou 4,5 °C a průměrnými ročními srážkami okolo 1 000 mm. Sněhové podmínky stabilnější pouze nad 800 m n. m., kde lze lyžovat na lesních cestách. Okolním horstvům, především Hrubému Jeseníku, však nemohou konkurovat.
Na Hoře Matky Boží u Králík se také nachází obec Hedeč a Dolní Hedeč se stejnojmenným klášterem, jedná se o významné poutní místo v Královéhradecké diecézi.
Štíty - Čečel - Svatá Trojice: ČTZ: 17 km, zbylých 1.5 km po MTZAutor: Eliška Kadavá, 2.D