Katastrální území | Kremže |
WGS84 souřadnice | 48°53'23.4" N, 14°21'23.6" E |
Rok vyhlášení | 1952 |
Katastrální výměra | 4,82 ha |
Nadmořská výška | 440 - 470 m |
Vegetace je na Dívčím kameni tvořena mozaikou mnoha společenstev. Ve stromovém patře převládá hlavně borovice lesní s hustým výskytem břízy pýřité. Obě dřeviny se zde nalézají v zakrslé formě. Bylinné patro je druhově chudé, s nízkou pokryvností, obvykle tvořené metličkou křivolakou, borůvkou černou, brusinkou obecnou a některými druhy lišejníků. Na osluněných jižních místech se nalézají skalní společenstva. Dominantními druhy jsou tařice skalní a kostřava sivá. Na skalách severně směrovaných, se na ostrohu vytvořila druhově chudá společenstva skalních štěrbin svazu s převládajícím osladičem obecným. Na zalesněných severních svazích převažují metlicové jedliny v nichž dominuje jedle bělokorá. Přimíšeny jsou i lípa malolistá a javor klen, a občas i buk lesní. Hojně se vyskytuje jmelí bílé, které na jedlích indikuje přirozené stanoviště. Druhová skladba bylinného patra odpovídá vegetaci dubohabřín.
Význačným živočichem je plž zrnovka mechová, kromě té se zde hojně vyskytuje i zemoun skalní. Ve skalnatém terénu a sutích žije hojné společenstvo pavouků, mimo jiné třeba temnomil plachetnatka aj. Kromě toho, tu z řádu hmyzu žije i vzácný chráněný brouk majka fialová. Vyskytují se zde i některé pozoruhodné druhy dvoukřídlého hmyzu, a to jak ve vlhkých biotopech Vltavy, kde žijí např. komárec, kalužnatka a lupice, tak také v lesostepním porostu přírodní rezervace, kde nalézáme kulatěnku, octomilku a pochmurnatku. Z motýlů je zde významným druhem např. nesytka a modrásekZe zástupců obratlovců, je nutné zmínit, že přírodní rezervace je přirozeným a oblíbeným hnízdem výra velkého.
Gotický hrad Dívčí Kámen byl založen ve 14. století rodem Rožmberků. V 16. století byl jimi hrad opuštěn, a tak hrad s délkou 210 m a šířkou 60 m, patří k největším zříceninám v Čechách. Před Rožmberky, zde ale existovalo i sídliště z doby bronzové, které bylo ale při výstavbě hradu z velké části zničeno.
Při zpracování této stránky byly využity tyto informační zdroje:
Autor: Helena Mašátová