Kalamandra

(Přírodní památka)

Kalamandra se nachází ve svazích nad říčkou Polečnicí na západ od Českého Krumlova a 250 m severozápadně od Dobrkovského mlýna u osady Staré Dobrkovice. Na skalnaté vápencové stráni zde rostou teplomilné rostliny, které jsou vázány na krystalické vápence. Původně byla plocha rezervace využívána jako pastvina. V současné době je část kosena a postupně jsou redukovány nálety lískových křovin. Na tomto území také nalezneme mnoho ohrožených druhů rostlin a živočichů.

Kalamandra2.JPG, 108 kB
Katastrální území Kladné (okres Český Krumlov)
WGS84 souřadnice 48°49'15.522"N, 14°16'43.934"E
Katastrální výměra 2,25 ha
Nadmořská výška 515 - 545 m
Rok vyhlášení 1990

Předmět ochrany

Důvodem ochrany je ochrana zbytku teplomilných společenstev na krystalických vápencích na skalnaté stráni na levém svahu údolí potoka Polečnice.

Rostliny

Na území nejvíce převládají mezofilní a suché křoviny nelesního prostředí, tzv. společenstva svazu Berberidion s hlohem jednosemenným, slivoní trnitou a dřišťálem obecným.

OzankaKalamandra.jpg, 32kB V bylinném patře nejčastěji dominují kalcifilní rostliny neboli teplomilné a vápnomilné společenstva rostlin, kterým vyhovují půdy zásobené karbonáty, např. běložárka větvitá, sasanka lesní, jahodník truskavec, kruštík tmavočervený, ožanka kalamandra, řepík lékařský aj. Ve velkém počtu jsou zde zastoupeny i lískové křoviny, kde převládá líska obecná. Avšak na západní části území nalezneme porosty s bohatým křovinným podrostem dubohabřin svazu Carpinion, které jsou tvořeny habrem obecným, dubem zimním/letním a s hojnou příměsí lípy srdčité, vzácně i s bukem a jedlí.

Ve stromovém patře tedy převládá lípa srdčitá a dub letní a v keřovém patře se hojně vyskytuje líska obecná. Nalezneme zde i lýkovec jedovatý, avšak velmi roztroušeně. Bylinné patro je druhově velmi pestré, takže zde nalezneme i tzv. hájové druhy, např. kopytník evropský, prvosenka vyšší, tolita lékařská, lilie zlatohlávek, dobromysl obecná, jaterník trojlaločný nebo jahodník trávnice. Není výjimkou, že zde uvidíme i společenstva svazu Alysso alyssoidis-Sedion albi, tzv. bazifilní vegetaci efemér a sukulentů s česnekem chlumním horským, rozchodníkem tenkolistým, rozchodníkem ostrým, mateřídouškou vejčitou, devaterníkem velkokvětým tmavým a pamětníkem rolním, avšak pouze ojediněle a pouze na skalkách a skeletovitých půdách.

Houby

Nacházíme se v dubohabrovém lese, tedy v lese nížinného stupně, kde převládají listnaté stromy. Tím pádem zde roste jedna z nejžádanějších hub, hřib dubový, dále plstnatý a žlutomasý. Z dalších druhů jsou tu zastoupeny: kozák habrový, lišky, muchomůrka zelená, pstřeň dubový, hřib kovář, stroček trubkovitý, čirůvky a celá řada holubinek.

Živočichové

V této oblasti Blanského lesa byla zkoumána pouze fauna plžů. Vyskytuje se zde sítovka menší, která žije v oblasti teplých hájů a na jediném místě zde byla objevena i hladovka chlumní.

Informační zdroje

Při zpracování této stránky byly využity tyto informační zdroje:

Autor: Simona Mrázková