Vysoká Běta

(Přírodní rezervace)

Jedná se o lesní komplex v masivu Buglata s nadmořskou výškou 803,8 m, která je součástí Šumavského podhůří, přesněji se nachází v severozápadní části Blantského lesa. Leží 19 km západně od Českých Budějovic, na rozhraní katastrálních území 2 km jihozápadně od obce Lipanovice. Je šestým nejvyšším vrcholem okresu České Budějovice. Zvedá se 400 metrů nad blízkým rybníkem Dehtář v Českobudějovické pánvi.

DSC_0103_panorama.jpg, 213kB
Katastrální území Lipanovice (okres České Budějovice)
WGS84 souřadnice 48°58'41.01"N, 14°13'02.14"E
Katastrální výměra 23,93 ha
Nadmořská výška 664 – 792 m
Rok vyhlášení 1989

Předmět ochrany

Přirozená lesní společenstva květnatých bučin a suťových lesů s plošně rozsáhlými porosty měsíčnice vytrvalé. Najdeme zde i mnoho druhově pestré a specifické fauny bezobratlých a avifauny, které jsou vázané na listnaté porosty a sutě. Ochranářsky významné je společenstvo suťových lesů asociace Lunario-Aceretum, kterému se daří na severních svazích pod vrcholem Vysoké Běty

Rostliny

V přírodní rezervaci Vysoká Běta nalezneme květnaté bučiny s kyčelnicí devítilistou a kostřavové bučiny. Bučiny s kyčelnicí devítilistou ostrůvkovitě provázejí úživnější úpatí. Kostřavovou bučinu, která v přírodní rezervaci převládá, najdeme především na kamenitějších svazích. 001433.jpg, 319kB Ve stromovém patře převládá buk lesní, s vyšší pokryvností je přimíšen javor klen a i další dřeviny (např. javor mléč, jilm horský, lípa malolistá a smrk ztepilý. V bylinném patře nalezneme především bažanku vytrvalou, kyčelnici devítilistou, kostřavu lesní, svízel vonný, samorostlík klasnatý, vraní oko čtyřlisté, pšeníčko rozkladité, pitulník horský, sveřep Benekenův, violku lesní atd). Stromové patro tvoří javor klen, javor mléč a buk lesní, k nim přistupuje jilm horský, lípa malolistá a jedle bělokorá. V keřovém patře rostou jeřáb ptačí a bez červený, ojediněle i bez černý a zimolez černý. V bylinném podrostu převládá měsíčnice vytrvalá, vyšší pokryvnost má i dymnivka dutá, plicník tmavý, kostival hlíznatý, kopytník evropský, kokofiík mnohokvětý aj. Z floristicky zajímavých druhů zde nalezneme např. řeřišnici nedůtklivou a sasanku pryskyřníkovitou, která je v chráněném území velmi vzácná. Severovýchodní část přírodní rezervace je porostlá mladými bučinami bez bylinného podrostu.

Houby

V přírodní rezervaci Vysoká Běta roste nesčetně druhů hub. Nejčastěji můžeme narazit např. na muchomůrku růžovou (lidově nazývaná jako «masák»), rovněž také nepřehlédnutelnou muchomůrku červenou, pár suchohřibů (lidově nazývaný jako «modrák»), hřiby (smrkový, dubový i borový) a v neposlední řádě také václavky, které rostou v trsech na pařezích.

Živočichové

V přírodní rezervaci žije druhově bohatá a zajímavá fauna plžů, např. zemoun skalní (Aegopis verticillus) i na kyselém podkladu, význačnými druhy jsou sítovka suchomilná (Aegopinella minor) a chlupatka jednozubá (Petasina unidentata). 208897.jpg, 17kB V sutích žijí charakteristické druhy pavouků, především mysmena horská (Trogloneta granulum) a plachetnatka Saaristoa firma. Významným prvkem zdejší fauny roztočů je pancífiník Steganacarus herculeanus. Nejcharakterističtější druhy brouků této lokality jsou zde vázány na staré bukové porosty. Jde např. o střevlíka Carabus irregularis, krasce Chrysobothris affinis, roháčky Platycerus caprea a P. caraboides a tesaříky Acanthoderes clavipes a Stictoleptura scutellata. Na lokalitě žije druhově pestré společenstvo ptáků včetně některých druhů striktně vázaných na staré listnaté porosty, zejména holuba doupňáka (Columba oenas) a lejska malého (Ficedula parva). Zjištěno bylo také hnízdění výra velkého (Bubo bubo) a puštíka obecného (Strix aluco).

Informační zdroje

Při zpracování této stránky byly využity tyto informační zdroje:

Autor: Štěpánka Kadlecová