Malá Skála

(Přírodní rezervace)

Smíšený přirozený les na západním svahu vrcholu Bulového (952,8 m), 3,5 km jihozápadně od obce Brloh.

malaskala2.JPG, 170kB
Katastrální území Janské Údolí (okres Český Krumlov)
WGS84 souřadnice 48°54'31" N, 14°10'54" E
Katastrální výměra 9,73 ha
Nadmořská výška 815 - 905 m
Rok vyhlášení 1996

Geologie

V horninovém podloží převažuje granulit, který tvoří na vrcholu hřbetu mohutný skalní útvar k jihu exponovaného výjimečně rozsáhlého mrazového srubu o celkové délce asi 250 m. Podle výšky a charakteru stěny lze rozlišit tři části – východní souvislou stěnu, střední část rozpadlou v balvany a jižní zachovalou skalní stěnu s výškou kolem 10 m. Pod nimi se nacházejí rozsáhlé balvanité sutě. Hlavním půdním typem je kambizem typická kyselá, na hřbetu s přechody k podzolu kambizemnímu, na skalních útvarech a sutích je vyvinut ranker typický a kambizemní.

Rostliny

V přírodní rezervaci dominují bučiny s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-Fagetum). KycelniceDevitilista.jpg, 79kB Ve stromovém patře převládá buk lesní (Fagus sylvatica) s příměsí jedle bělokoré (Abies alba), smrku ztepilého (Picea abies) a javoru klenu (Acer pseudoplatanus), v keřovém podrostu se objevuje bez červený (Sambucus racemosa). V bylinném patře vykazuje nejvyšší pokryvnost kostřava lesní (Festuca altissima). Dále v něm mimo jiné rostou věsenka nachová (Prenanthes purpurea), pšeníčko rozkladité (Milium effusum), svízel vonný (Galium odoratum), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), pitulník horský (Galeobdolon montanum), ptačinec hajní (Stellaria nemorum),lipnice hajní (Poa nemoralis), kokořík přeslenatý (Polygonatum verticillatum), vzácně i kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) a kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera).

Při úpatí skal se objevují i některé nitrofilní druhy, např. kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), kerblík lesní (Anthriscus sylvestris), kakost smrdutý (Geranium robertianum), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere) a vlaštovičník větší (Chelidonium majus). Prosvětlené plochy zarůstají ostružiníkem malinovým (Rubus idaeus). Roztroušeně se v přírodní rezervaci vyskytují ječmenka lesní (Hordelymus europaeus), hrachor jarní (Lathyrus vernus), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), kopytník evropský (Asarum europaeum) a kostival hlíznatý (Symphytum tuberosum).

Na vlhčích a živnějších plochách roste kapraď samec (Dryopteris filix-mas), papratka samičí (Athyrium filix-femina) a hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum) a vzácně se objevuje dymnivka dutá (Corydalis cava). Na zastíněných skalách nalezneme společenstva skalních štěrbin svazu Asplenion septentrionalis s osladičem obecným (Polypodium vulgare) a sleziníkem severním (Asplenium septentrionale). Jižní okraj přírodní rezervace je porostlý smrkem ztepilým (Picea abies).

Živočichové

Významným prvkem zdejší fauny je žížala Allolobophora eiseni, vázaná na původní bučiny. Žijí zde typičtí horští plži závornatka křížatá (Clausilia cruciata) a karpatský druh řasnatka nadmutá (Macrogastra tumida), do mimořádné nadmořské výšky zde zasahuje hlemýžď zahradní (Helix pomatia). V balvanitých sutích byl zaznamenán výskyt pavouků specializovaných na tato stanoviště, zejména plachetnatek Saaristoa firma a Gongylidiellum edentatum. V území přírodní rezervace bylo nalezeno 8 druhů střevlíků z rodu Carabus, z nichž k méně běžným patří střevlík vypouklý (Carabus convexus) a střevlík nepravidelný (Carabus irregularis). Střevlík zlatolesklý (Carabus auronitens) je charakteristický druh vyšších poloh.

Lesnictví

Nejstaršími porosty jsou klenové bučiny s jedlí, které dosahují stáří až 150 let. Podíl buku dosahuje 60%, jedle 20 %. Při severních okrajích přírodní rezervace zmlazuje klen a buk. Porosty jsou ponechány samovolnému vývoji.

Informační zdroje

Při zpracování této stránky byly využity tyto informační zdroje:

Autor: Erika Žuková