Dobročkovské hadce

(Přírodní památka)

Chráněné území rozděluje na 2 části silnice Český Krumlov – Prachatice. Severní část je menší a patří do CHKO Blanský les, zatímco jižní a větší část leží mimo území CHKO. Nejcennější částí chráněného území jsou pastviny na hadcovém substrátu na svazích nad Křemžským potokem. Jinak by se dala oblast popsat jako široká niva a vlhké louky v údolí Křemžského potoka a pahorky s hadcovou vegetací.

1.jpg, 190kB
Katastrální území Dobročkov (část obce Ktiš v okrese Prachatice)
WGS84 souřadnice 48°55'13"N, 14°9'51"E
Katastrální výměra 16,1514 ha
Nadmořská výška 620 - 670 m
Rok vyhlášení 1992

Předmět ochrany

Důvodem ochrany jsou svahové louky na hadcovém podkladu s typickou částečně suchomilnou a teplomilnou květenou, která je pravděpodobně dosti podobná té původní.

Rostliny

HorecekCesky.jpg, 51kB Na lokalitě bylo objeveno více jak 300 druhů rostlin. Ze vzácnějších druhů jsou to například hvozdík pyšný, který zde byl pozorován v množství 3 rostlin. Další kriticky ohrožený druh rostoucí na lokalitě je hořeček český, u kterého bylo napočítáno 120 rostlin. V roce 1994 se objevil další kriticky ohrožený druh v podobě měkčilky jednolisté, nicméně v roce 1995 nebyla na lokalitě nalezena a existují pochybnosti, jestli byla v roce 1994 správně určena. Ze skupiny silně ohrožených se zde vyskytuje vratička měsíční, hladýš pruský, vstavač kukačka a ze skupiny ohrožených oměj pestrý, kociánek dvoudomý, prha chlumní, ostřice stinná, zábělník bahenní, škarda jestřábnikovitá, prstnatec májový, kosatec sibiřský, bezosetka štětinatá, lilie zlatohlavá, vachta trojlistá, bazanovec kytkokvětý či vrba rozmarýnolistá.

Vyskytuje se zde také několik typů rostlinných společenstev. Ve společenstvu semixerotermních trávníků svazu Bromion erecti převládá válečka prapořitá, dále se zde vyskytuje např. smělka jehlancovitý, bezkolenec modrý, kostřava ovčí, silenka nadmutá či bedrník obecný. Okolo potoka protékajícího památkou se vyskytují potoční olšiny svazu Alnion incanae s dominantní olší lepkavou. V keřovém patře roste střemcha obecná, kalina obecná, bez černý a vrba popelavá.

V bylinném patře se pak vyskytuje například chrastice rákosovitá, bršlice kozí noha, ptačinec hajní, prvosenka vyšší, kozlík výběžkatý, oměj pestrý, kopřiva dvoudomá, pcháč zelinný, metlice trsnatá, blatouch bahenní, skřípina lesní a další. Dále se zde vyskytují vysokobylinné vlhké louky svazu Calthion a to konkrétně asociace Lysimachio vulgaris-Filipenduletum a Filipendulo-Geranietum palustris. Z celkové rozlohy přírodní památky 0,74 ha připadá na lesní porost z čehož nadpoloviční většina je tvořena borovicí lesní. Borovice je totiž schopna odolávat toxicitě hadcového podloží. Taktéž vlivem eutrofizace a nevyužívání lokality dochází postupně k rozšiřování potoční rákosiny podél potoka. Oblast nivy postupně zarůstá kromě rákosiny i tužebník jilmový.

2.jpg, 204kB

Živočichové

3.jpg, 133kB Co se týče bezobratlých, vyskytuje se zde například perlorodka říční, která obývá Křemžský potok. V potoční nivě se dále nachází mokřadní plž vrkoč útlý a stejnonožec Porcellium conspersum. Z teplomilných brouků se na hadcích vyskytuje například zástupce mandelinka Coptocephala rubicunda. Dále pak z motýlů například vřetenuška ligrusová či žluťásek jižní.

Informační zdroje

Při zpracování této stránky byly využity tyto informační zdroje:

Autor: Zuzana Hornichová