Jaronínská bučina

(Přírodní rezervace)

Jaronínská bučina je přírodní rezervace v okrese Český Krumlov. Nachází se v Blanském lese, na severním svahu granulitového masivu hory Buglata, 2,5 km severně od Jaronína. Je součástí CHKO Blanský les.

pr-jaroninska-bucina-9.-10.-2016---prochazka-s-chko.jpg, 65kB
Katastrální území Jaronín
WGS84 souřadnice 48°58'18.21"N, 14°12'7.37"E
Katastrální výměra 4,98 ha
Nadmořská výška 740 - 805 m
Rok vyhlášení 1973

Předmět ochrany

Podhorský smíšený les s přirozenou druhovou skladbou na severovýchodních svazích hory Buglata s významnou faunou bezobratlých a početnými populacemi druhově pestré avifauny vázané na staré smíšené porosty. Nacházejí se zde morfologicky výrazné periglaciálně modelované skalní útvary.

Rostliny

Mezi nejcennější typy lesní vegetace patří velmi staré smíšené listnaté porosty na sutích – bažanková jasenina (Mercuriali-Fraxinetum) s bukem lesním (Fagus sylvatica), lípou srdčitou (Tilia cordata), javorem klenem (Acer pseudoplatanus), jilmen horským (Ulmus glabra) a jedlí bělokorou (Abies alba). Jen ojediněle, na svěžích balvanitých stanovištích, se vyskytuje jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Lesy v Jaronínské bučině patří k nejstarším původním porostům na území CHKO Blanský les. Nejstarší stromy dosahují staří až 270 let. Hřebenový přestárlý porost je již ve stádiu rozpadu. Ve stromovém patře převládají listnaté dřeviny, nejvíce je zastoupen buk (až 70%), z jehličnanů je významné zastoupení jedle (okolo 10%). V rezervaci se zmlazuje hojně jilm horský. Bylinné patro bažankové jaseniny je velmi bohaté, s druhy bučin, sutí a často i s přítomností nitrofilních druhů. Nalezneme zde věsenku nachovou (Prenanthes purpurea), pšeníčko rozkladité (Milium effusum), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), svízel vonný (Galium odoratum), kyčelnici devítilistou (Dentaria enneaphyllos), bazanku vytrvalou (Mercurialis perennis), hluchavku skvrnitou (Lamium maculatum), roztroušeně i dymnivku dutou (Corydalis cava), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), pitulník horský (Galeobdolon montanum), řeřišnici nedůtklivou (Cardamine impatiens) a kapraď samec (Dryopteris filix-mas)Dryopteris_filix-mas.jpg, 137kB. Nitrofilnější druhy mají vyšší pokryvnost zejména při úpatí sutí, častá je např. kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) a bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria). Na svazích mimo sutě se vyskytují kostřavové bučiny (Festuco altissimae-Fagetum). Ve stromovém patře převládá buk lesní (Fagus sylvatica), bylinné patro je chudší a dominuje v něm kostřava lesní (Festuca altissima). Z indikačních druhů bučin je významný výskyt ječmenky evropské (Hordelymus europaeus), která je v jižních Čechách vzácná. V okrajových částech rezervace převládá smrk ztepilý (Picea abies).

Lesnictví

Lesy v Jaronínské bučině patří k nejstarším přírodním porostům na území CHKO Blanský les. Nejstarší stromy jsou staré až 270 let. Hřbetový přestárlý porost je již ve stadiu rozpadu. Ve stromovém patře převládají listnaté dřeviny, nejvíce je buku (až 70%), mezi jehličnany dominuje jedle (okolo 10%). V přírodní rezervaci se zmlazuje hojně jilm horský. Porost je ponechán samovolnému vývoji.

Živočichové

LejsekMaly.jpg, 37kB V bohaté fauně plžů je četně zastoupen alpsko-dinárský zemoun skalní (Aegopis verticillus) a byla zde nalezena i na prostředí citlivá jehlovka hladká (Platyla polita).

Vyskytují se zde dva poměrně lokální druhy střevlíků - Carabus irregularis a Carabus convexus, mezi brouky žijícími ve stromových houbách je nápadný trojčlenec Triplax aenea, také některé druhy dvoukřídlých (např. octomilka Hirtodrosophila trivittata a lanýžovka (Suillia univittata) jsou charakteristické pro prostředí zachovalých smíšených lesů.

V rezervaci hnízdí některé druhy ptáků s obligátní vazbou na staré listnaté porosty, především holub doupňák (Columba oenas) a lejsek malý (Ficedula parva). Žije zde také puštík obecný (Strix aluco), plšík lískový (Muscardinus avellanarius), zjištěn byl i krkavec velký (Corvus corax) a rys ostrovid (Lynx lynx).

Informační zdroje

Při zpracování této stránky byly využity tyto informační zdroje:

Autor: Petr Samec