Zatímco obecná ochrana přírody chrání přírodu jako celek - jedná se o ochranu veškeré flóry i fauny před jejím zbytečným svévolným ničením - vztahuje se zvláštní, přísnější ochrana na obzvlášť cenné části přírody České republiky.
I do zvláště chráněných území vyjma těch nejpřísněji chráněných (viz dále - NPR, NPP, 1. zóna NP) je povolen volný pěší vstup. Naopak vjezd cyklistů je striktně omezen pouze na značené cyklostezky, a to nejen ve všech zvláště chráněných územích, ale dle litery lesního zákona (§ 20 písm. j) rovněž na území všech lesů v ČR mimo lesních cest.
Zvláště chráněná území v České republice jsou rozdělena do následujících kategorií:
Vnější hranice velkoplošných i maloplošných chráněných území jsou na přístupových cestách vyznačeny upozorňovacími tabulemi.
V terénu jsou hranice maloplošných chráněných území navíc vyznačeny výrazným červeným značením umístěným na vhodných objektech,
nejčastěji na stromech. Značení sestává z jednoho červeného pruhu po celém obvodu stromu a druhého pruhu na polovině obvodu
stromu přikloněné k vnějšímu okraji chráněného území. Zahlédnete-li tedy v přírodě dva červené pruhy, znamená to, že se blížíte
k hranici chráněného území zvenčí a chystáte se do něj vtoupit. Vidíte-li pouze jeden pás, naopak se chystáte cháněné území opustit.
Volný vstup do NPR a NPP je zakázán. Na jejich území lze vstoupit pouze po značených turistických stezkách. Do PR a PP je vstup naopak povolen, ovšem s tím omezením, že nesmíme ohrozit předmět ochrany tohoto chráněného území.
Národní parky jsou rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené, nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný význam věděcký a výchoný. Veškeré využití národních parků musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů a musí být v souladu s vědeckými a výchovnými cíly sledovanými jejich vyhlášením. Na území ČR jsou v součastnosti vyhlášeny čtyři národní parky.
Území národních parků je vnitřně rozděleno do tří zón podle úrovně ochrany, přičemž v první zóně platí nepřísnější pravidla ochrany přírody a prakticky by v něm měly být vyloučeny veškeré vnější zásahy. V terénu jsou první zóny zvlášť vyznačeny upozorňovacími tabulkami a pro vstup do nich platí stejná omezení jako pro NPR a NPP.
V národních parcích platí mj. i následující zákazy:
V zájmu ochrany území NP před vnějšími rušivými vlivy (tj. zajištění postupného přechodu z nijak zvlášť nechráněného území na území NP) jsou kolem národních parků vyhlášena ochranná pásma. Ve skutečnosti to platí pouze pro Krkonošský národní park a NP Podyjí, protože úlohu ochranného pásma Šumavského národního parku plní CHKO Šumava, zatímco NP České Švýcarsko ochranné pásmo nepotřebuje, protože sousedí pouze s územím CHKO Labské pískovce a CHKO Lužické hory.
Chráněné krajinné oblasti jsou rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřídapě s dochovanými památkami historického osídlení. Rekreační využívání CHKO je přípustné, pokud nepoškozuje přírodní hodnoty.
Území chráněných krajinných oblastí je vnitřně rozděleno do čtyř zón podle úrovně ochrany, přičemž v první zóně platí pravidla nepřísnější. V terénu nejsou jednotlivé zóny nijak zvlášť vyznačeny.
V chráněných krajinných oblastech platí mj. i následující zákazy:
Protože úroveň ochrany zaručená chráněnou krajinnou oblastí je pro zvláště cenné lokality nedostatečná, jsou i v částech CHKO vyhlašována maloplošná zvláště chráněná území umožňující zaručit jim potřebnou úroveň ochrany.
Jedná se o menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku.
V těchto územích je zakázáno mj. i:
Je to přírodní útvar menší rozlohy, zejména gelogický či geomorfologický útvar, naleziště nerostů nebo vzácných a ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů s národním nebo mezinárodním ekologickým vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který formoval svou činností člověk.
V rámci národní přírodní památky platí totožné podmínky ochrany jako v rámci národní přírodní rezervace.
Jedná se o menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou
geografickou oblast.
V přírodních rezervacích platí mj. i:
Je to přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo
ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový,
který formoval svou činností člověk.
V rámci přírodní památky platí totožné podmínky ochrany jako v rámci přírodní rezervace.
Památné stromy jsou dalšími zvláště chráněnými přírodními prvky, neřadíme je však již mezi zvláště chráněná území.
Jedná se o mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stomořadí. Památné stromy je zakázáno poškozovat, ničit, rušit v přirozeném vývoji. Rozhodovat o vyhlášení památných stromů mohou pověřené obecní úřady, městské úřady statutárních měst a na území hl. m. Prahy Magistrát hl. m. Prahy. Na území NP a CHKO jsou k vyhlášení oprávněny příslušné správy.
Další formou ochrany krajiny jsou i přírodní parky a významné krajinné prvky.
Evropsky významné lokality a ptačí území jsou nezávisle na našem systému ochrany přírody navíc zařazená ještě do soustavy Natura 2000.
Jako zdroje těchto informací jsme použily následující literaturu:
Autor: Michaela Fialová, Anna Fišerová, 2.B, 2010